V posledním kole jsme ve druhé lize zavítali do Příbrami na půdu nováčka soutěže a situace před utkáním se vykrystalizovala tak, že abychom se zachránili, bylo nutné jednak zvítězit – sestava na zápas byla slušná, ale my jsme se po Novém roce uložili k zimnímu spánku a nevyhráli ani jedno utkání – a pak to, aby další dva zápasy dopadli tak, že přeskočíme dva soupeře (Říčany B a jednoho z dvojice Říčany A – Líně).
A světe div se – ono to všechno klaplo!
Domácí nastoupili takřka kompletní (za zběsilé konstelace výsledků mohli i oni ještě sestoupit), takže bylo jasné, že nás čeká pořádná šichta, ale zhostili jsme se toho přímo se stachanovským úsilím a domácí baníky nakonec zdolali výraznějším rozdílem.
Jako první zaknihoval výhru Pedro, v partii si obě strany vyčistily dámské křídlo a bílý se snažil provalit v centru, neuvážený výpad věže černého pak skončil rozhodujícím taktickým vyvrácením se ziskem materiálu a celého bodu. Ještě do časových kontrol pak zvítězil Petr Šimek, který postupně černými získal aktivitu, jejímž stupňováním se bílá pozice rozpadla. Na 3:0 pro nás pak zvýšil Honza Bartoš, černými za přechodně obětovaného pěšce získal lépe sehrané figury, nakonec to převedl do lepší dámské koncovky s postouplým pěšcem, kterou jeho soupeř nerozdýchal.
Jediná výraznější komplikace v cestě za zápasovou výhrou se přihodila na třetí desce, kde Vojtovi moc nefungovala černá Volha a jeho soupeř – doyen místního klubu, který již překročil osmdesátku – strategické mezírky v pozici umně využil a zaznamenal tak jedinou výhru domácích (klobouk dolů – hrát takhle ligu v tomhle věku!).
Těsně po časovce remizoval Tomáš ve svém Phillidorovi, soupeřovu snahu o aktivitu odrazil, sám ale cestu ke zlepšení pozice nenašel.
Vítězný bod pak přidal Honza Lamser, byla to určitě nejdramatičtější partie dne, soupeř začal černými v Holandské mohutně útočit pěšcovou vozbou na krále a pozice skutečně visela dost na vlásku, pak se ale rozhodl podpořit útok obětí kvality, ale – Honzovi se podařilo útočnou vozbu zablokovat a trpělivou hrou převzal otěže partie až do vítězné koncovky.
Na závěr jsme pak zachránili (trochu symbolicky vzhledem k výsledku celého družstva v sezóně) dvě poslední ohrožené partie. Jindra v průběhu partie odmítl remízu, v časovce ale uklouzl a nakonec musel zachraňovat horší koncovku těžkých figur a remíza byla maximem možného (i díky soupeřovu horšímu času). A v poslední partii jsem nakonec završil výsledek na konečných 2,5:5,5 vydřenou remízou, když jsem stál tak nějak lépe, ale vytěžil jsem z toho jen lepší koncovku, kterou jsem ale špatně odhadl a stál na pokraji prohry, spásou bylo, že jsem vyměnil i za cenu dvou pěšců soupeřova koně za svého mizerného střelce a pak soupeři dokázal, že všechny věžovky jsou přeci remíza 🙂
Pak už jen zbývalo čekat na ostatní výsledky a ono to vyšlo. Byl jsem už doma, když až do Stodůlek pronikl vítězný ryk z hospody U Dandů. Následovaly další gratulace (např. od šťastného kapitána déčka) a už mi to docházelo – 2. ligu budeme mít i v příští sezóně 🙂
(v pozadí stále ryk hospody)
Rekvizity : hospoda roku 90, rekvizity z předchozího obrazu plus plakát s Miroslavem Sládkem.
“ Ty vole Vašek na Hradě, tak to je konec undergroundu…“
Poděkování do Říčan a Písku!
Já prohrál pivo. Vsadil jsem se s Vojtou Kovářem, že spadnem. Ani jsem se v hospodě nechtěl koukat na výsledky, aby se „druholigový stůl“ změnil na „přeborový“ co nejpozdějc 🙂 Teď jsou všechny zahozené šance zapomenuty a ty proměněné, které přinesly body, nabývají na váze.
Pedro: To je dobré, že ty, který si se vsadil, že spadneme si vyhrál a Vojta který se vsadil, že se zachráníme prohrál.
Myslím, že to mám logicky dobře .- píšu, že jsem prohrál.
Jo jako partii, už to chápu. My se vsadili až potom v hospodě – do té doby to bylo iluzorní. A v hospodě už bylo jedno, kdo jak hrál, všichni jsem hráli 5,5:2,5 🙂
Aha tak to je jiná, když sázka proběhla až po zápase v hospodě.
Já to viděl takhle. Věřil jsem, že my vyhrajeme (když generál vyhlásil mobilizaci, tak to ani jinak dopadnout nemohlo a stará garda včetně generála udělala 3/3!) a Říčany A vyhrají také – jsou to mlaďasové a tahle generace už na nějaké 4:4 po osmi remízách není to by na ten zápas vůbec nepřišli! Ale ten Písek, tam to bylo nahnuté, první dvě desky zaslouženě odpočívaly a bylo drama. Béčko Říčan vědělo, že áčko do toho jde a chtělo se taky zachránit a mělo to v podstatě na rozdíl od nás ve svých rukou Ještě jsem si nepřehrál tu partii na 7. desce, ale podle mě právě tato miniaturka rozhodla o naší záchraně a byla to pěkná řežba – to jde vidět i když jsem si to přehrával bez šachovnice!