V šestém kole 2. ligy jsme přivítali Bohemku, suveréna soutěže, který jako jediný tým porazil všechny dosavadní soupeře a i podle papírových předpokladů je to favorit č. 1 na postup do 1. ligy.

Vzhledem ke kolizi s jinými turnaji za nás nastoupili pouze tři hráči základní sestavy, soupeř sice též nebyl zcela kompletní, i tak to ale bylo podle ela suverénně 8:0 pro soupeře, když na vícero šachovnicích byl elový rozdíl více jak dvěstěbodový. Po předchozí dardě na Pankráci (1:7) se vkrádala myšlenka, jestli vzhledem k našemu oslabení se nebude opakovat podobně trudný scénář, jsem ale rád, že tomu tak nebylo a dokonce mohl být výsledek i o chlup příznivější, i když na zápasové body to teď skutečně nebylo.

Zápas začal drobným extempore, když se pozdě příchozí hráč soupeře dožadoval vrácení svého ztraceného času na hodinách na začátek (neúspěšně), když se údajně nemohl dostat do budovy s naší hrací místností.

Takže soukromé doplnění rozpisu soutěže pro ty, kteří by měli podobný problém – před vstupem zvoňte na viditelně umístěný zvonek s nápisem Unichess umístěný napravo od dveří (domácí 1x, hosté 2x 🙂 ).

Nakonec ale zápas proběhl v pohodě a soupeře jsme, myslím, docela dlouho trápili. První padla rychlá remíza na první šachovnici (remíza s mistrem ČR se počítá). Další půlku jsem přidal já na sedmičce, hrál se Trompowsky a i přes drobné zápletky se pozice nevychýlila z rovnováhy (ani podle počítače). O něco divočejší byla remíza na pětce, kde Matěj před případnými problémy utekl obětí dámy za věž a lehkou figuru, souhra figur mu ale zaručila dostatečnou ochranu před soupeřovými dámskými výpady. Čtvrtou remízu přidal Tomáš Reichel, když vykryl veškeré zákeřnosti svého mladého FM soupeře, ten si v průběhu časové tísně mohl sebrat pěšce navíc, leč neviděl to a tak partie skončila v totálně remízové věžovce.

Po časové kontrole to bylo 2:2, což bylo opticky nadějné, na předních šachovnicích se už ale začala projevovat síla soupeře. Honza Bartoš se zapletl už v zahájení, posléze odevzdal figuru, jisté šance mohl skýtat redukovaný počet pěšců, takže vzniklá koncovka vůbec nebyla jednoduchá, soupeř ale svoji materiální převahu uplatnil bez chybičky a hosté se ujali vedení.

Jediná partie, kde jsme mohli v průběhu reálně pomýšlet na výhru byla na osmičce, kde Jarda překvapil soupeře ve střední hře, podařilo se mu jakožto černému zdvojit věže na druhé řadě a vyrobit si pěknou „baterku“, s ubývajícím časem se ale zalekl možné protihry soupeře a dovolil výměnu jednoho páru věží a přešel „jen“ do věžovky s pěšcem víc, kterou k výhře nedotlačil.

Olga rozehrála se soupeřem Volžák a byla pom zahájení spokojená, soupeř si ale počínal ve střední hře rutinovaněji a využil oslabené pozice bílého krále.

Poslední pak dohrál Tomáš Popper, hrál se jakýsi zablokovaný Phillidor, kde měl Tomášův soupeř jako bílý malý setrvalý plus, pozice černého ale držela jak z gumy a tak nakonec rozhodla až druhá časová tíseň, kdy Tomáš přeci jen nezvolil nejlepší pokračování a v obtížné pozici překročil čas.

Z hlediska boje o záchranu bylo pozitivní, že nebodovali ani naši soupeři ze spodku tabulky a tak je vše otevřené. Nyní nás čekají tři „sousedé“ v tabulce, tak snad si včelka Unichesska nechala něco i pro nás, když tolik fandí béčku 🙂