Proměnlivost prvoligové tabulky nám teď pravidelně servíruje tým, který před 2 koly vedl, což byl tentokrát Turnov.

Zápas nikdo nepodcenil – my jsme dali dohromady papírově dosud nejsilnější sestavu a soupeře od ní dělil jen krůček.

Hrálo se v naší karlínské základně, vyzdobené trofejemi mládeže a obrazem Věčný boj dobra se zlem.

Společenskou úroveň bohužel narušila nepřítomnost nemocného nehrajícího zástupce kapitána.

Nehrající kapitán tak dohlížel na průběh bojů z kvóty Z, byť nemaje příslušný přístroj nic neviděl. Alespoň jsem chutě pojedl.

Po návratu se ukázalo, že už tři partie skončily – z toho dvě šokujícím způsobem.

Jedinou remízou zápasu byla poklidná ruská Černouška proti Vykoukovi.

Michalík vyhodil půlbod s Krausem – po pozičním boji v Tarraschovi v podstatě nastavil figuru a vzdal se.

Celý bod naopak vydoloval Kuba s Rodshtein. Po chybě v zahájení stál asi po 5. tahu v podstatě na prohru. Za deskou to odpracoval a nabídl remízu. Ambiciózní soupeřka odmítla a dala si 3 tahový samomat.

Po příchodu kapitána se už děly méně šokující věci a následující  partie dopadaly adekvátně průběhu.

Vrbata zahrál s pozdně příchozím Sodomou hybrid mezi Nimcovičovou indickou a anglickou podle své hlavy a v atypických zápletkách soupeře přehrál.

Šimek černými se Studničkou hrál na londýn dámskoindickou strukturu s dvojicí střelců. Strategický souboj přerušil náhlým smrtícím útokem na dámském křídle.

Řehořek přehrál Kučeru mladšího ze skandinávské nápaditou hrou a dotáhl na 4,5.

Pak už se mohl vzdát jinak 100% Šlampa – sicilská se mu nepovedla a tentokrát nedošlo ani na zvratový šejd.

Výrazně nejdelší byla Bernáškova partie s Vlasákem – její závěrečná část ale byla zkažená a výsledkem byla prohra.

Turnov je přes letošní vyrovnanost 1. ligy jedním z těch silnějších týmů – vyhráli jsme se štěstím těsně vysoce rezultativní zápas. Asi proto, že máme včelku Unichessku a její medovou magii na své straně.

Tento obraz se jmenuje Naděje.