Neratovice „B“ – Unichess „B“ 3,5:4,5

Filip Umanec – Pavel Kopta 1/2:1/2
Miloslav Vanka – Kilián Slovák 1/2:1/2
Josef Purnoch – Petr Plašil 1/2:1/2
Jan Havelka – Tomáš Popper 0:1
Martin Bargel – Petr Šplíchal 1/2:1/2
Vojtěch Drábek – Martin Čížek 0:1
Petr Šilhán – Jaroslav Hadrava 1:0
Daniel Hadžala – Lukáš Nevoral 1/2:1/2

V prvním kole 2. ligy se béčku podařilo zaskočit elově silnějšího soupeře (ale to budou v lize skoro všichni), a to přesto že nepostavilo papírově nejsilnější sestavu. Podle písmena sice béčko není nováček, k zápasu ovšem nastoupilo hned několikero ligových debutantů, všichni se ale zhostili své úlohy se ctí. Velmi dobře se uvedli i naši hostující přátelé z Kobylis, kteří všichni udrželi první šachovnice. Soupeř je v soutěži též nováčkem jako vítěz přeboru Středočeského kraje, troufnu si však tvrdit, že jeho nastoupivší hráči mají několikanásobně více zkušeností s ligovou soutěží než naše sestava.

Na místo jsme dorazili s dostatečným předstihem, takže jsme stihli ještě nakoupit občerstvení v nedalekém supermarketu, což přišlo vhod, protože domácí občerstvení nepodávali – hlavně že dodali body, které skutečně chutnaly 🙂 . Po desáté se už rozhořela bitva na šachovnicích, některé partie se v průběhu otáčely na obě strany a zápas byl dramatický až do konce – pro nás šťastného.
První skončila partie na sedmé šachovnici, kde Jarda Hadrava hrál od počátku černými aktivně, pak si však, myslím, sezobl pěšce, za kterého získal bílý silný útok, který rezultoval v zisk figury a celého bodu – 1:0 pro domácí. Rozhodně asi málokoho napadlo, že je to poslední domácí výhra v zápase. Stav ale záhy srovnal Martin Čížek, který v Benoni donutil svého soupeře ke kapitulaci dokonce v miniaturce, když obětoval jezdce na f7 a po následné taktické přestřelce soupeř zjistil, že má celou věž méně – 1:1. Takhle divokou partii v jeho podání jsem ještě asi neviděl. Já jsem hrál černými ostrou variantu francouzské, v zahájení nereagoval v jednu chvíli přesně a stál jsem hůř, když za obětovaného pěšce nebyla takřka žádná kompenzace. Soupeř však chtěl místo manévrování zřejmě rychle rozhodnout a dovolil protihru, která se ukázala jako poměrně silná, následně si bílý ve snaze zapojit všechny figury na útok dovolil ještě jednu nepřesnost a rázem to byl on, kdo se nakonec zachraňoval věčným šachem – 1,5:1,5.
Petr Plašil naopak sehrál pěkně černými Grűnfeldku a oloudil soupeře o pěšce, tomu se však posléze podařilo postouplého pěšce navíc obklíčit věžemi a odebrat, z čehož vyplynula další remíza – 2:2. Asi největší překvapení se zrodilo na osmé šachovnici, kde nastoupil debutant Lukáš Nevoral proti letitému zkušenému ligou protřelému Danu Hadžalovi alias jezevci. Partie původně vypadala, že zkušenost bude slavit úspěch, Lukáš ale stále vymýšlel protihru, přesto skončil v koncovce s dámami a figurou méně (za dva pěšce). Letmým pohledem jsem už tuhle partii odepsal, zvlášť poté, co se vyměnily dámy a na šachovnici zbyli 4 pěšci proti jezdci a dvěma pěšcům. Pak jsem si ale všiml, že jezevec upadl do zimního spánku a již přes půl hodiny hledí na tutéž pozici. Postouplý bílý pěšec na a7 vázal jeho jezdce natolik, že nemohl podpořit své pěšce a krále k dalšímu postupu. Opakování tahů a 2,5:2,5. Pěknou pozici ze zahájení získal v sicilské Pavel Kopta, soupeř se však ve střední hře vysmekl, pozice se stala dvojsečnou a skončila v dámské koncovce se stejným počtem pěšců – 3:3. Kyvadlo na naší stranu se převážilo v partii Tomáše Poppera. Hrál se orangutan, soupeř zcela ignoroval Tomášovy pěšce na dámském křídle a sám nastoupil na královském, ztratil však poměrně hodně času vymýšlením plánu a slibnou pozici zcela vypustil, v časové tísni a horší pozici sice získal kvalitu, končilo se však v koncovce bělopolný střelec a dva spojení pěšci f+g proti samotné věži. To ale nebylo vůbec jednoduché vyhrát, jak se mi na první pohled zdálo zdát (Pavel Kopta tvrdil, že to vyhrát zřejmě ani nejde), ve finále hrozila výměna věže za oba pěšce, nabízely se paty… ale též soupeřův špatný čas, přeci jen partie hrají lidé a v pozici bylo velmi lehké uklouznout. Tomáš dřel víc jak bývalá vedoucí úřadu vlády za premiéra Nečase a snaha byla korunována po 82 tazích úspěchem! – 3:4 pro nás. Pak už zbývalo udržet partii na druhé šachovnici, kde nastoupil náš nejmladší hráč proti doyenovi v týmu soupeře. Po sicilském úvodu a taktické zápletce při přechodu do střední hry měl náš hráč dvě lehké figury proti věži a pěšci. Po dlouhém manévrování se domácímu hráči nepodařilo najít cestu k vylepšení pozice, naopak musel dávat pozor na zadní vrátka a konečný výsledek tak byl na světě!

Velká pochvala od kapitána pro celý tým, na závěr si troufnu tvrdit, že s podobným bojovným výkonem tyhle body nebyly v soutěži poslední 🙂

zapsal Petr Šplíchal