Letos jsme postavili v 2. ligách jako silnější céčko, které má sestavu z prvoligových hráčů. Dokonce nastoupila naše základní sestava. Proto jsme zápas s nováčkem ŠK Vary považovali za jednoduchý, možná i za pokus o kanára.

Když jsme ráno našli Kaštan zavřený a ukázalo se, že kdosi zaspal, pochopili jsme, že hrozí kanár nám. Náhradní klíčník přijel obětavě, leč jen tak tak. Kontumace nás minula o 15 minut, i tak jsme hráli s 45 minutami proti hodině a půl.

0:8 volá

Naši tvorbu možno nahlédnout na onlinu, až na výjimky budeme přenášet všechna domácí utkání našich 3 ligových týmů.

První bod dodala na 7. stole Jaščenko. Partii se sympatickým osmdesátníkem Fuksou rozehrála celkem šíleně, oběť figury nevypadala korektní a motor to ví jistě. Vzniklá pozice ale byla složitá, soupeř se z objektivně vyhrané pozice těšil jen pár tahů, pak už Olga řádila z pozice síly a v 26. tahu dala mat.

Na 8. stole hrál Pokorný černými s panem Vaňkem (1795) pozici, která vypadala skvěle, ale o to hůř se tam hledala výhra. Pak ji zkazil, stál na prohru, po určitém zklidnění raději přijal remízu. Protože nás to mnoho postupně analyzovalo na desce, vím, že to nebylo bez motoru nijak jasné. Motor zase ví, že černý měl výhru a že naopak po chladnokrevném defenzivním 20. Se1 měl bílý přes +4, ale to neplatí.

Další remízu přidala na 3. Havlíková s Eliášem. Klasický Caro-Kan není snadné probít, ani když černý zastarale rošuje na dlouho. Upuštěná šance byla 16.Jh4!, pak už nic moc.

V klidu vyhrál černými na 6. Bakalář černými s Lorencovou. Byl to klasický mnohokrát viděný příběh, kdy slabší bílý hraje zavřenou sicilskou, po notorických tazích přijde krátká nejasná fáze a kombinační výhra černého. Nedá se z toho poučit, protože finále je vždy trochu jiné.

Já jsem na 5. bílými s Magliou hrál slovanskou raději rychle a od oka. Pravda, nebylo to objektivně nic moc, neboť jsem hrál hned 2 schémata najednou, ale ukázalo se to být pragmatickým. V závěrečné kombinační fázi se už čas srovnal a byl z toho nakonec celý bod. Soupeř minul jednu možnost hrát bez věže a dát netriviální věčný šach (30… Dxe4+!).

Největší obětí časového deficitu se stal Šimek. Na první desce s Lorencem hrál dlouho velmi přesně proti jakémusi odloženému Volžáku. 28. b7! Vab8 28. Vb6! je (při)vyhrané. Stačily dva jiné tahy a už stál špatně a partii neudržel. Tady těch 45 minut skutečně chybělo.

Na čas si naopak nemohl stěžovat Kovář na 2. desce. Přijel totiž stejně z flámu taxíkem na cca 10:45. Jeho soupeř Wimmer obětoval pěšce po katalánsku, měl nepochybnou kompenzaci. Ne ale víc, natož výhru, jak mu ukazovala analýza bez počítače. Vojta všechno kryl a postupně ho přehrál, čímž potvrdil zápasovou výhru.

Nejdelší duel byl Kubův na 4. desce s Rudou Hlaváčem. Už zase musel hrát černými proti sicilské s c3. Jako vždycky ze zahájení nic moc, ale ve střední hře lepší pozice a trpělivá realizace.

Potvrzeno sečteno, vyhráli jsme 6:2 i s časovým handicapem, zaplaťpánbůh za to.