Podrobnosti hlásí kapitánka Bálková:
Třetí kolo jsme se utkaly s Vršovicemi, družstvem, které mělo po úvodních dvou kolech rovněž 6 bodů. Po drobných obměnách sestavy se nám podařilo nasadit „Osm hrozných“. 🙂 Odpoledne jsem si ještě odskočila na zkoušku z pedagogiky a pak rovnou chystat hrací místnost.
Zpočátku jsem průběh na ostatních šachovnicím moc nesledovala, protože jsem měla starosti se svou pasivní pozicí, zaznemanala jsem pouze pěšce navíc u Jany a otevřený sloupec na soupeřova krále u Oxany.
Když jsem šla na obhlídku podruhé, Jana měla kromě pěšce ještě čistou figuru a dávala vidličku na dvě věže. Když jsem se podívala na hodiny, Jana měla zhruba půl hodiny, kdežto soupeř hodinu a půl – blicání se mu moc nevyplatilo, partie záhy skončila. Bod pro nás.
Snad za pět minut slyším od vedle z 1. šachovnice, jak Martinin soupeř smutně zahlásil: „áá, zase jsem se ukvapil..“. Bylo to tak, svázanou dámu s králem již nešlo zachránit – druhý bod pro nás.
Já už byla se svou pozicí také spokojena, protože soupeř nevyužil nabídky k obsazení centra, místo toho přehlédl malý trik, jímž jsem se dostala k aktivní hře, a nezadržitelně se blížil také zisk pěšce a otevření sloupce g na krále. Proběhlo ještě pár tahů, ale hrozícím matům se už nedalo zabránit, třetí bod.
Obhlédla jsem situaci, Lucka Hodová i Alena měly pěšce navíc, Oxana stála hezky, pozicím Lucky a Zuzky jsem až tak nerozuměla. Podpořit náš tým přišla Adéla Zákoucká, s níž jsme šly do nedaleké restaurace fandit ze zákrytu. Po návratu na mě čekalo příjemné překvapení – stav 5,5 – 0,5. Body připsaly Lucka s Oxanou, remízkou skončila Zuzčina partie.
Zbývaly dvě věžové koncovky, obě naše hráčky měly dva pěšce navíc a vypadalo to na další dva body pro nás. Jako první potvrdila Alena.
U Lucky to vypadalo nadějně, jenže jí do konce zbývalo pouhých pár minut. Ve chvíli, kdy měla na hodinách asi minutu, nabídl soupeř remízu, kterou Lucka přijala. Škoda toho času, po průlomu na c5 v té chvíli by byla partie vyhraná.
Konečný výsledek 7-1 je perfektní, pozápasová minioslava se tradičně konala ve Zlaté kovadlině.
Dodat lze jen, že to byl krvavý masakr. Sama jsem si nevšimla, kde by bylo nějaké zásadní napětí. Podle všeho problémy na šachovnici byly asi jen u Zuzky a částečně tedy u Lucky Hodové. Na všech ostatních šachovnicích jsme však soupeře rozdrtily bez sebemenšího odporu. Jsme prostě mlátičky!!! Jo a jak je vidět na 1. fotce, měly jsme i své vlastní fanoušky a fotografa 🙂
Především je na místě gratulace!
Dále mě zaujalo, že hráčka z druhé šachovnice nerozumí pozicím na 7. a 8. – obvykle to bývá naopak :), jak zde zmínil Robert v zápase E ve druhém kole – http://www.unichess.cz/2-tyden-v-praze-opet-pet-zapasu-unichessu/
K tomu rozdrcení je zajímavé, jak podotkla Lucka K., že se jí soupeři začali vzdávat (tj. nehrají až do matu) – tentokrát to její soupeř pojal velmistrovsky, když vzdal koncovku -1,2 (a to chvíli před tím stál po dva tahy +2,9 a Lucku ani nenapadlo se vzdát…)
Ano,byla to partie plná zvratů – asi jako každá jiná.Pěšcová koncovka za mě ve výsledku lepší,proto se soupeř vzdal. A, ano šachy hraju urputně,miluju složitosti(takže,že tomu občas někdo nerozumí,je naprosto vpořádku) a občas se mi to hlavně takticky vyplácí:-). A někdy vyloženě kouzlím:-))(např.teď v Bakově:))).