Další prvoligový zápas v Budějovicích značně ovlivnil souběh s turnajem v Donu Giovannim. Domácí nastoupili se 3 náhradníky, nám chyběla i z jiných důvodů půlka základní sestavy.
Muselo hrát i kapitánské duo a začátek zápasu byl jako noční můra.
V partii z panem Nejdlem jsem bílými v 15. tahu vlezl do smrtelné vazby a rychle prohrál. Je však třeba přiznat, že trochu zvláštní, ale přímočará hra soupeře mě začínala přehrávat.
Na vedlejší desce Pedro bojovně snědl 2 pěšce, ale nechal tam figuru… O tomhle později.
Skóre srovnal na 6. desce Gusta Brejník bílými s Bostlem. Výborně sehraná domečková králka.
Další úspěch přinesl jeden ze dvou velmistrovských generačních duelů. Peťo Michalík udolal na 1. černými Vokáče v divoké antimoskevské.
Za domácí ale bodoval Stinka s naším Kubou. Jak mi Jindra po partii ukazoval, pěkně obětoval, ale nedotáhl – následovalo dlouhé trápení v koncovce.
Pak se nezdařil docela zlomový moment. Šlampa měl s Richtrovou sice kvalitu míň, ale ve velmi ostré pozici. Bohužel v časové tísni to nezvládl, na desce se objevily 2 bílé dámy a mat.
Celková situace vyhlížela prekérně. 2:3, Pedro se zmíněnou figurou míň, na zbylých dvou jsme usilovali o celý bod, ale nijak přesvědčivě.
No a zpátky k Pokorného partii s Olejníčkem na 7. stole. Se 2 pěšci za figuru podnikl co se dalo. Soupeř připustil dost nevýhodný materiální poměr 2J x S a ještě za stavu 2:2 dostal opodstatněnou nabídku remízy. Rád by to udělal, ale domácí mu to zakázali, ještě v kontextu, že s figurou víc musí přece vyhrát. Pustil se tedy do aktivní hry, která pozici značně zhoršila. (Jak po partii didakticky vysvětlil zájemcům Marek Vokáč, pěšci jsou tím silnější, čím dál postoupili… a měl naprostou pravdu.) Zpětnou nabídku za stavu 2:3 Pedro odkopl, pak už viděl remízu jen počítač a pak Pedro senzačně vyhrál.
Jeden by čekal, že tím iniciativa přejde na naší stranu, ale zase se to zkazilo.
Vojta Kovář s Borkovcem po kombinační partii hrál koncovku JxS, kterou zkoušel nezremizovat. Bohužel právě za stavu 3:3 se mu stala ta nehoda, že přešel do prohrané pěšcovky. Ještě ji uhádal na dámskou se 2, posléze 1 pěšcem míň. Asi to bylo prohrané, ale technicky nijak zřejmé. Černý to dlouho zkoušel, ale pak remízově rezignoval, protože ho nenapadalo, kam s králem.
Ještě delší byl druhý velmistrovský generační duel Bernáška s Lechtýnským. První fáze boje skončila zformováním různostřelcové věžovky s pěšcem víc pro bílého. Berny to vynalézavě zkoušel a soupeř se velmi chladnokrevně bránil. Skončilo to remízou vyčerpáním všech možností i aktérů.
Zápasové remíza je věc nepraktická… Jsme druzí už o 5 bodů a 3 body před 3 pronásledovateli.
Na zpáteční cestě jsme pojedli v motorestu, který zdá se navštívil jeden z našich členů…
Pedrovi se remíza neodmítá! To by se měli učit žáčci už na první hodině!
U mě je to jak zrcadlo s Pražským přeborem. Tam jsem nechtěl remízu v obavě, aby to nebylo 4:4 a nepřišli jsme o 2 body. Prohrál jsem, bylo to 4:4 a přišli jsme o 2 body. Tady budějický nechtěli remízu, aby to nebylo 4:4, prohráli a bylo to 4:4 …