Béčko se k poslednímu výjezdu v sezoně vydalo opět do Turnova. Vyhlásil jsem před zápasem toto utkání za naše malé finále – utkali se předposlední s posledním a věřil jsem, že se vytáhneme a na závěr zvítězíme. Podpořil jsem motivaci svijanskou prémií při návratu domů, leč – výsledek byl nakonec stejný jako při zápase s daleko silnějším turnovským béčkem, tedy 2:6. Pozitivem mohou být alespoň dvě vyhrané partie, zápas byl bojovný, což dokládá, že ani jedna partie neskončila remízou.

Suma sumárum:

Turnov „C“ – Unichess „B“  6:2

Ondřej Sýkora – Pavel Kopta 1:0

Jiří Liška – Kilián Slovák 1:0

Daniel Bradáč – Tomáš Popper 1:0

Zdeněk Cakl – Petr Šplíchal 0:1

Zdeněk Krtouš – Víťa Miskolczi 1:0

Tomáš Brouček – Martin Čížek 0:1

Jaroslav Kučera – Jana Zavadilová 1:0

Jan Zima – brett nicht besetzt 1:0

(céčko naštěstí na rozdíl od nás osmičku Bretem obsazenou mělo 🙂 )

Plán na vítězství v malém finále dostal trhlinu už před odjezdem, když pro zdravotní indispozici neodcestoval na utkání Vojta Pařízek. Přemýšlel jsem komu zpestřím neděli brzkým ranním telefonátem s nabídkou kvalitního zápasu v Turnově, ale pak jsem usoudil, že v sedmi budeme třeba bojovnější (viz zápas eFka s Gropem ve 2. třídě).

Z výkopu tak 1:0 pro domácí. Tomáš už dlouho tvrdí, že s nástupem jara jde křivka jeho výkonnosti dolů („nejhorší jsou moje květnový šachy“) a bohužel se mu to potvrdilo i v této partii. Ve Phillidorovi se bránil prostorové převaze soupeře a když už to vypadalo, že začne také hrát a vyzkouší soupeřův postřeh v časové tísni, přišla hrubka a chycení dámy – 2:0. Víťa mi avizoval, že se mu teď vůbec nedaří, vždycky něco přehlédne a neručí tak za výsledek. No nebylo to tak zlé, partie byla plná taktiky a k žádnému fatálnímu přehlédnutí nedošlo. Oba soupeři si udělali velkou rošádu a bušili do sebe, nakonec po výměnách zbyli každému nestejnopoláci a dámy, soupeř byl ale tak nějak o tah rychlejší… – 3:0. V lize nyní debutovala úspěšná „unižetka“ Jana, soupeř se ale rozhodl jí debut nijak neulehčit a pustil se do ní ostrým královským gambitem. Jana se vynalézavě bránila, bohužel soupeř otěže útoku nepustil a Janě se nepodařilo rozplést své figurky do aktivnější pozice. Rezultovala z toho ztráta kvality a pak i partie – 4:0.

Martina soupeř pozval v gambitu do Budapešti, která Martinovi dle vlastních slov nevadí. Ze zahájení vyšel dobře, soupeř sice měnil figury, ale Martin obsadil centrální sloupce věžemi, z čehož vyplynul zisk pěšce a i s koncovkou si Martin poradil velmi dobře – 4:1. Kilián potkal svého soupeře z mistrovství mládeže a chtěl mu vrátit porážku. Bohužel se mu to nezdařilo, hrála se tuším Aljechinka, soupeř získal aktivní pozici, pak obětoval dámu za dvě věže za nějaký materiál, který jsem nestihl spočítat (zaměstnávala mě vlastní partie), bohužel po zápletkách z toho vyšla figura víc pro soupeře – 5:1. Já jsem boural kamennou zeď soupeře a asi by to směřovalo k remíze, kdyby se soupeř nerozhodl pro aktivní protihru. Získal jsem dva pěšce a zvládl i koncovku – 5:2. Nejdelší partii si zahrál Pavel, v sicilské se dlouho bránil, soupeř nakonec získal dámu a pěšce proti věži a střelci, Pavel dlouho stavěl pevnost, soupeř však nakonec obětí pěšce našel průlom na druhé straně šachovnice, pozice se otevřela a po pěti a půl hodinách hry Pavel vypil kalich hořkosti až do dna.

Po zápase nebyla nějaká super nálada, snad se jí podařilo zvednout společným posezením ve Svijanech, odkud je foto z odjezdu. Nakonec, jak tam padlo – podařilo se nám to co se nepodařilo déčku – vybojovat pražský přebor 🙂

Odjezd do přeboru