Kdybych měl Víťu Miskolcziho shrnout do jedné věty, tak by asi zněla: „Víťa byl pravý matfyzák s duší dítěte“. Jeho profil na LinkedInu má motto „Jsem pro vše nové, tedy zajímavé…“, ve skutečnosti byl Víťa zejména hravý a pro praktický život veskrze nepoužitelný.

Víťa vystudoval MFF UK a bydlel přitom na koleji 17. listopadu (v Holešovicích za mostem Barikádníků), kterou údajně pomáhal stavět. Na stejné koleji jsme se o deset let později potkali v komunitě podobně postižených. Víťa tehdy pracoval ve VoZP a nám nemajetným studentům nechával vždy nějaké „příspěvky za nocleh“, které se nám dole v bufetu šikly😉 V roce 1996 jeli s Mirkem Kozlem a Pepou Lexou na výlet do USA, kde vznikla myšlenka založit šachové družstvo, kterou jsme po jejich návratu realizovali, nejdříve jako součást Slovanu Bohnice a později v samostatných oddílech FIMA ČSOB a Unichess.

Víťa byl naším šachovým učitelem, zejména co se týče techniky a koncovek (ne nadarmo měl ještě trojmístné registrační číslo LOK). V té době jsem kouřil a naše společné cigarety mi mnohokrát pomohly utřídit si myšlenky ohledně partie😉 Víťa byl jistotou našich družstev, např. v sezóně 2000-2001, kdy jsme jako Bohnice C postoupili z 2. do 1. třídy bez ztráty kytičky (11-0-0), měl Víťa 8,5/10. Nejvyšší ELO měl Víťa v roce 2014 (2126), kdy naše nejvyšší pražské družstvo už pod názvem ERA Poštovní spořitelna postoupilo stejným způsobem (11-0-0) do Pražského přeboru.

Jak se vlastně Víťa dostal do naší komunity, nevím, zřejmě přes softbalový matfyzácký oddíl, kde měl přezdívku Opičák. Každopádně s některými z nás se už potkal dřív, a to jako učitel matematiky a fyziky na Gymnáziu v Sokolově. Víťa byl prvním z dospělých, kdo se k nim choval jako k sobě rovným, a kdo je zasvětil do malých neřestí, jako byl mariáš a pivo.

Karty byly další z Víťových vášní, ať už šlo o mariáš nebo taroky, které jsme hrávali po nocích na koleji. V pozdějším věku byl Víťa součástí skupiny, která se pravidelně scházela na taroky, účastnila se mistrovství republiky, a hlavně vedla vášnivé debaty, kdo vlastně tu právě odehranou hru zk..azil, resp. kdo se odchýlil od ideálního průběhu sehrávky😉

Samozřejmě Víťu nemohlo minout sázení. Jeho oblíbeným sportem byl snooker, který vášnivě sledoval. Bohužel mu chyběla finanční gramotnost, resp. schopnost včas přestat. To se projevilo později, kdy se těžko uvěřitelným způsobem zadlužil.

Jeho odcházení začalo s výpovědí z O2, kdy v necelých 60 letech už těžko sháněl slušnou práci. Postupně se projevovalo dlouholeté kouření a nezdravý způsob života. Už loni v létě při šachovém turnaji v Pardubicích jsme o něj měli obavy, když nám v hospodě v jednu chvíli málem zkolaboval. Naštěstí se z toho vyspal a bylo mu líp. Z kolapsu v poslední únorový den roku 2026 se už bohužel neprobudil …

Jeho poslední šachová partie (3 dny před smrtí) však byla vítězná, když v divoké bitvě na Dukle porazil pana Malijevského (o 20 let staršího). V koncovce jsem se ho ptal, jestli umí dát mat střelcem a koněm. Řekl, že samozřejmě umí, ale že by dal soupeři remízu. Bohužel jsme v té době prohrávali, tak to nešlo. Možná to tak chtěl osud …