Do Kutné Hory místo bodů jen za kulturním zážitkem

0

Bodové konto jsme po nečekané výhře na Dukle chtěli podpořit silnou sestavou i v kutnohorské misi. Různé peripetie nám však úmysl postupně rozkládaly, až ze základní sestavy zůstalo jen komické trojčlenné torzo (podkapitán, Nováček, Lácha) doplněné houfcem náhradníků. Pro Miloše a Aničku to znamenalo dokonce ligovou premiéru. K dovršení všeho den před zápasem onemocněl Žemlička a osmého nastoupeníschopného hráče se nám už ze soupisky vydolovat nepodařilo.

Bylo tedy jasné, že hlavním cílem zájezdu bude nedostat kanára. Domácí od začátku sezóny nastupují poměrně stabilně a tak tomu bylo i dnes, po mírně překvapivé remíze s Táborem se dalo čekat, že úsilí o zápasovou výhru proti nám zdvojnásobí. Proti „svým“ byl připraven nastoupit i Petr Šplíchal, formálně ERAř, leč v lize dlouholetý host na soupisce Kutné Hory. Když jsme za slunečného dopoledne kráčeli historickým centrem, nebyli jsme proti myšlence nabídnout sedmkrát remízu, smířit se s těsnou prohrou a užít si neděli jinak než posunováním figurek. Nakonec se ale hrálo, remízové ambice s kulturním zážitkem se podařilo naplnit jen některým z nás.

Jako první uspěla Anička Bálková, která právě na Petra Šplíchala vyrukovala s Tarraschem v dámském gambitu, vznikla struktura s izolovaným pěšcem bílého a pak už jsem jen slyšel, že přijde kolem jedné po poledni. Nelámal to ani Víťa, jehož skandinávská proti Jiřímu Čeřovskému vedla k vyhlazení všech lehkých figur a vyrovnání. Výsledek předurčil autor tohoto článku, který se na paměť nepřítomného Miloše uchýlil kozákovsky ke Caro-Kannu, kozákovsky nabídl záhy remízu, ale nedodal kozákovské nasazení a zarputilost, tudíž byl za ospalý výkon ztrestán miniaturou. Od Kačaby mě zachránilo jen to, že jsem ji zapomněl doma. Před polednem dohrála ještě Olga, která dostala nabídku remízy v pozici vzešlé z ortodoxního dámského gambitu, kde domácí kapitán Miloš Štolba začínal přebírat iniciativu. Pak jsme chvíli zlehka brnkali na nervy domácích, když za stavu 1,5:3,5 vypadal Honza Nováček (z tradičního Veresova) skoro vyhraně a Miloš Gáj i Pepa Lácha měli nejasné pozice. Zázrak se ovšem nestal, pozice se zhoršily a po mém návratu z oběda už bylo hotovo v poměru 2,5:5,5. Pepa neustál obranu proti Jaroslavu Danešovi, ač se ukázalo, že mohl nečekanou obětí dámy získat protišance. Miloš ztratil pěšce, ale Miloš Vrkota se ve věžovce dostal do časovky a šel na remízovou jistotu, Honza Nováček neprosadil při těžkých figurách volné pěšce a také jen remizoval.

Na zimní přestávku jdeme ze sestupové pozice, ale zápasy, kde o něco půjde, přijdou až ke konci soutěže, ještě není nic ztraceno.

Komentář

© 2021 UNI Chess.