Zatímco naše áčko vyfáralo v extralize z Ostravy se šesti body, céčku alias Reservě v jiném hornickém městě (spíše už bývalém) pšenka nekvetla. V Příbrami podlehla s místními baníky, a to bohužel naprosto zaslouženě. Vůbec jsme neudrželi černé figury (vyjma Vojty na první šachovnici), kde se pozice postupně sesypaly jak domeček z karet. A když v tomhle zápase opustil zabijácký instinkt i Matěje Klímu, bylo vymalováno.

Přitom se nám podařilo dát dohromady papírově zatím nejsilnější sestavu v sezóně, zatímco domácí úplně kompletní nebyli, když dokonce nasadili hráče, který (podle svých slov) se vrátil k hraní vážných partii po několika letech.

Na zápas nás dokonce dorazilo deset (včetně nehrajícího kapitána a Libora Kouby, který přivezl Aničku), ale na soupeře to stejně nestačilo.

První skončila remízou partie Petra Macha, pak už jsem ale jen tahali za kratší konec provazu. V krátkém rozmezí prohráli Popřík a Anička (ty nepovedené černé), naděje svitla, když snížil Pedro, který zcela rozmetal soupeřův Budapešťský gambit, to byla ale poslední radost v zápase.

Pak remizoval Matěj, který získal přivyhranou pozici, v časové tísni ale dovolil soupeři nebezpečnou protihru, která skončila věčným šachem. Po časové kontrole pak padli Honzové Lamser (v prohrané koncovce po ztrátě několika pěšců) a Bartoš (takřka celou partii bránil horší pozici s kvalitou méně). Konečnou podobu pak dala Vojtova remíza na první desce, Vojta bojoval, odmítl remízu a tahal čerta za ocas, když se i za cenu pěšce na druhém křídle zkoušel vlomit dámou jezdcem k soupeřovu králi, soupeř však nepovolil a vzhledem ke stavu zápasu již nebylo třeba dalšího risku – celkově 2,5:5,5.

V dalším kole nás čeká další superzáchranářský souboj s Mahrlou (devátá o bod před námi), tak snad nás zastihne v lepší kondici – věřím, že tomu tak bude