Naše dámy jsou k nezastavení a ještě si zahrály Znojemskou královnu, jak referuje kpt. Anna:

O víkendu 16.-17.4. se ve Znojmě konalo MČR v rapidu žen, kterého jsme se již několikrát zúčastnily. Letos se z Unichessu Ž chystala výprava: Olga, Lucka, Jana, Oxana a já.
S Oxanou jsme se na místě sešly již v pátek, abychom měly čas se aklimatizovat. Cesta vlakem z Prahy je poněkud strastiplná, třikrát se přesedá a na přestupy je tak 3-5 minut. Naštěstí mi nic neujelo, v pět jsem byla ve Znojmě a mohla jsem čekat na Oxanu ve zdejší nádražní restauraci, kde je pokaždé vzhledem k osazenstvu zážitek sedět. Po chvíli nás už taxi veze směrem na Horní náměstí, kde máme ubytování v hotelu Morava, odložím si tašky a jdeme hledat nějakou restauraci na večeři. Nebyl to vůbec lehký boj, restaurace byly buď špatné, zavřené, nebo po krachu. Na doporučení jsme skončily v nějaké Plzeňce na náměstí, což byla asi nejoblíbenější znojemská hospoda, protože tam seděla půlka města. Víno měli dobré (jako ostatně všude ve Znojmě, protože máte jistotu, že rozlévají jejich Znovín), večeře se nám trochu protáhla a když už jsme byly na cestě domů, postavila se před nás moc pěkná vinárna, čili jsme zakončovaly až tam.
V sobotu jsme vstávaly relativně brzy, musely jsme stihnout snídani a být včas na registraci. Co se snídaně týče, byl náš hotel opravdu stylový, protože na švédském stole člověk mohl najít například tlačenku nebo mísu vlašáku. A to bychom nebyli ve Znojmě, aby se na talíři se zeleninou nevyskytovaly kyselé okurky. Na registraci jsme byly nakonec docela brzy, a tak jsme se šly slunit ven před klášter. A tam už jsme se potkaly s ostatními kolegyněmi od nás i staré známé z předchozích ročníků. A jelikož v přízemí budovy je vinárna, neváhaly jsme a daly si na uvítanou deci Pálavy. Protože ráno dělá den.
Před samotným zahájením turnaje nás čekalo ještě tradiční focení všech účastnic. Hned první kolo se utkala Oxana s Olgou, což dopadlo lépe pro Olgu. Remízovala Jana, jinak jsme prohrály. Druhé kolo už dopadlo o něco lépe a mohly jsme vyrazit na oběd. Hromadně jsme zamítly jít na společný oběd a buržoazně jsme zvolily přilehlou restauraci u plovárny. Když uběhla hodina a stále mně ani Janě jídlo nenesli (dorazily jsme o pár minut později), začala jsem být poněkud nervózní, protože čas se krátil a za nějakých 20 minut jsme měly jít na 3. kolo. Prý to ale už „za chvilku“ bude. Ostatní holky měly dojezeno, když přišla servírka s omluvou, že prý kuchař teď zjistil, že těstoviny nejsou. Katastrofa. Jana svůj steak zrušila a odcházely jsme na kolo vzteklé a hladové. Zlatý společný oběd.
Odpoledne nás čekala ještě 4 kola, která jsme už nějak zvládly, já je tedy spíše doremízovala, a mohly jsme se těšit na společenský večer s rautem, což bývá velmi dobré zpestření turnaje. To už dorazil i Mirek s dětmi, takže  večer byl ve fázi „na honěnou“ a „na schovku“ docela fyzicky náročný 🙂 Kolem osmé se uskutečnil bleskový turnaj, kterého jsme se chtěly zúčastnit všechny, nicméně únava nás zmohla, jediná statečná hráčka byla Lucka. My jsme místo toho ještě s Janou a Oxanou vyrazily do vinárny jako předchozí večer a domlouvaly jsme strategie na Smíchovský soudek či Pardubice.
Závěrečný den nás čekalo trojkolo, ze kterého jsme všechny kromě Jany získaly 50%, Jana uhrála 1 bod. Symbolicky jsme se poslední kolo utkaly s Oxanou. Celkově jsme se umístily spíše lehce podprůměrně kromě Olgy, která skončila na pěkném 9. místě. Po vyhlášení jsme ještě šly na závěrečný oběd, škoda, že ten turnaj vždycky tak rychle uteče. Je to jeden z nejlepších turnajů, kam jezdím, atmosféra bývá výborná a doufám, že se příští rok zase všechny do Znojma vypravíme. A třeba i někdo další od nás z oddílu. Pro mužský doprovod se koná Turkův memoriál, který je součástí Grand Prix.