Ve 2. opět domácím kole jsme narazili na Turnov. Naše sestava byla lepší než v úvodu s Děčínem, ale čekal nás jeden z papírových favoritů skupiny, který se navíc sešel celkem slušně.

Zápas začal urputně, asi tak po hodině, dvou padly 4 odmítnuté nabídky remízy. Třikrát  marně nabízel Turnov na deskách, kde měl černé, a jednou náš Honza Hučín také černými.

Na 1. desce hrál Jurčík bílými s IM Čechem francouzskou s Jd2 Jf6. Remízu sice odmítl, ale po pár tazích ji zaknihoval v partii, která asi nevybočila z dynamické rovnováhy. Na 3. desce hrál bílými Škára proti Kučerovi ml. a odmítl remis v Maroczyho variantě. Černý se trápil, spotřeboval hodinu dřív než Vladovi došla teorie a náhle se takticky zhroutil. Na 7. desce Vrbata odmítl remízu bílými s Ďúranem a po pár tazích stejně remizoval. Hrála se staroindická převedená do té nejzavřenější Benoni. Měl dojem, že měl poziční výhodu a ztrátou času ji vypustil. Mně se zdá, že ji měl i v závěrečné pozici, ale byl to typ výhody, kterou často není nijak snadné vystupňovat, takže remíza nic zvláštního nezkazila. Na 6. stole použil Hučín černými na Maršálka systém 1. d4 Jf6 2. Jf3 e6 3.g3 b5!?, a to v Kramnikově pojetí s dalším rychlým d5. V bohaté atypické pozici stál většinou líp než hůř, po dlouhé taktice partie dospěla do remízové koncovky a remízy. Osud zápasu výrazně ovlivnilo šťastné vyústění zvratů v nejdivočejší partii. Jaščenko hrála bílými Nimcovičovu indickou s Vltavským, složitá hra se začala klonit k černému, než brutálně nastavil pěšce i s kvalitou. Olga nezahrála přesně a soupeř nehledě na materiál začal stát lépe. Divoká zápletka skončila tím, že Vltavský zahrál prohrávající 39. tah a místo 40. tahu spadl. Další remízu přinesla partie na 2. desce, kde hrál Kovář černými se Sodomou. Vznešené aranžmá Bogoljubova s c5 narušila možnost černého získat kvalitu. Vojta ji nevzal, což podle počítače převrátilo vyhranou pozici v horší, po dalších zápletkách kvalitu získal, ale v zavřené pozici nebyla asi realizovatelná. Za stavu 4:2 jsme hráli 2 lepší pozice a už jsme se moc nebáli. Jedna z nich byla na 4. desce, kde ovšem původně Sháněl s Kučerou starším stál v dámském gambitu trochu hůř. Vlákal soupeře do zápletek, získal figuru a hrál dámskou koncovku s jezdcem za pěšce při malém počtu pěšců. Tady se nezadařilo a skončilo to „jenom“ vítězným půlbodem. Nejdéle se trápil kapitán na posledním stole. S Háchou jsem byl černými spokojen se zahájením, kde soupeř hrál v podstatě Schmidtovu Benoni s tempem víc. Jak to bývá o podobných schémat (třeba stonewall v útoku), tempo se promrhá, struktura zůstává a hráč se v podstatě dobrovolně stane černým. K průběhu partie měl motor asi tak 20 nápadů, z nichž polovinu nechápu ani dodatečně a nemíním se jimi řídit. Získal jsem a-pěšce, ale soupeř ho odevzdal tak, že pěšec navíc byl prakticky bezcenný. V časovce se pozice vylepšila v reálně lepší dámskou koncovku a tu jsem nakonec nikoli čistě vyhrál.

Porazili jsme Turnov B jednoznačně 5,5:2,5 bez prohry a přinejmenším kapitán je začátkem sezóny příjemně překvapen.

3 Grácie = 3 body