Pohádka o bodech béčka z Jičína se nekonala

3

Jičín B – Unichess B 5,5:2,5 

 

Thomas Hinks-Edwards – Martin Formánek 0:1

Leonid Vološin – Jakub Routner 1/2:1/2

Andrej Matsenko  – Tomáš Popper 1:0

Štěpán Forman – Petr Šplíchal 1:0

Petr Tázlar – Vítězslav Miskolczi 1/2:1/2

Jaroslav Novotný – Martin Čížek 1/2:1/2

Andrej Počinkov – Miroslav Kozel 1:0

Lukáš Rychna – x  1:0

 

 

V dalším kole béčko zajíždělo na půdu hlavního favorita celé soutěže (a po pátém kole jediného stoprocentního týmu) do Jičína města pohádek, jak se honosí díky každoročnímu oblíbenému festivalu. Jistou naději na případné zápasové body jsem spatřoval v potenciálním problému soupeře se sestavou vyplývající z úzkého kádru (pouze 12 hráčů na soupisce) v kombinaci s účastí hned tří hráčů Jičína na probíhajícím pražském openu. Nakonec bylo vše jinak, domácí byli komplet včetně celé svojí cizinecké legie (3 hráči původem z Ruska, 1 z Anglie – to bych řekl je zatím stále celkem rarita v soutěžích mimo extraligu) – a hlavně byli komplet na rozdíl od nás.

Těsně před naplánovaným srazem odjezdu v neděli ráno se mi omluvil pro náhlou silnou nevolnost Kilián Slovák a tak bylo jasné, že je nás jen sedm statečných. Akcie našich šancí na případný zápasový bodový zisk tak poklesly na minimum a po předzápasové poradě jsme nastoupili normálně na šachovnicích 1-7 a zavrhli tak spekulaci s případným vynecháním některé desky (i když nějakou přípravu tak mohla většina hráčů zahodit), ovšem s tím že urveme na elově silnějších soupeřích co se dá 🙂

A žádné vraždění neviňátek se nekonalo, byť na body z tohoto zápasu to celkově vcelku pochopitelně nebylo. První skončila remízou partie na šesté šachovnici po Martinově oblíbeném d4, kdy oba hráči viděli více soupeřovy možnosti než ty vlastní (jak se ukázalo v popartiové analýze) a tak dělba bodu byla logickým vyústěním. Další skončenou partií bylo moje harakiri se Štěpánem Formanem v holandské, kdy jsem po zahájení nesprávně usoudil, že je třeba pozici soupeře otevřít, zahrál gambitové e4 a skončil v taktice, kde jsem silně tahal za kratší konec provazu. Soupeř tak má famozních 5 bodů po 5 kolech, možná jsem ho ale mohl potrápit víc. Zjistil jsem, že jsem v každé letošní ligové partii někde obětoval (jednou též přehlédl) pěšce, jestli už té kavárny nebylo moc 🙂 Další půlku přinesl Víťa, který tentokrát po soupeřově 1. b3 tentokráte udržel fantazii na uzdě, nepouštěl se do nepředložených akcí – a taky soupeře k ničemu nepustil. Tomáš zahrál také pěkně, svižně odblical svého Phillidora, měnily se figury, pozice se narovnávala a už už vymýšlel, kudy do remízového přístavu. Bohužel se pak dopustil chybičky, která ho stála pěšce (a pak ještě jednoho) a věčňák se nekonal… Pak jsme ale kontrovali na první šachovnici v „kobyliském“ derby. Hrálo se opět 1. b3 a dál zřejmě něco hodně neteoretického, ještě v zahájení bílý obětoval kvalitu za aktivitu. Ta se ale postupně rozplývala a naopak Martin trpělivou hrou přešel ke kontru a pak už šlo jen o to, jak dlouho se udrží bílý král před tlakem černých figur na hodně nakloněné rovině. Od Martina perfektní výkon! Na druhé šachovnici se hrála sicilská a Jakub se nebojácně pustil na domácího velmistra nástupem na krále. ten se revanšoval na dámském křídle, Jakub ho ale k ničemu nepustil a po výměnách lehké jízdy a dam zůstala šachovnici tupá a zablokovaná čtyřvěžovka. Dlouho dlouho nemohl domácí hráč uvěřit, že to vyhrát nejde a zkoušel co se dá, ale Jakub nepovolil – taky skvělé! Poslední dohrával debutant Mirek Kozel. K partii nastupoval s tím, že hraje na výhru (a pak může třeba uhrát remízu 🙂 ), to jsem jenom schvaloval. Hrála se jakási oboustranná kamenná zeď, manévrovalo se a Mirek se pěkně držel, bohužel mi přišlo, že po časové tísni zapomněl na chvíli na svoji poučku o hře na výhru a soupeř ho v koncovce přetlačil. Tím byl stanoven konečný stav, Unichess sice Jičínskou saň nesťal a pohádka o bodovém chuďasovi co obral boháče se nehrála, neprodali jsme ale kůži zadarmo 🙂

 

 

3 komentáře

  1. Jan Bartoš napsal:

    Správně, tak se má s nehratelným soupeřem hrát. Velmi chválím i nevynechání desky – nejen je za to větší pokuta, ale především je to nebetyčně trapné.

  2. Mircea napsal:

    Soupeř hrál Jf3, b3 (to b3 je nějaká jičínská hra :). Moc sem nevěděl co s tím a důsledkem bylo, že v časovce soupeř po dlouhé snaze dobyl mého a7 pěšce, aby mi pak daroval (stále ještě v mojí časovce) chybou a3. Tím sem ožil, ale volný bílý b byl nepříjemný (měl sem za něj zablokovaného e6) a také mi chyběla druhá svačina (namazal sem si ráno jenom dva chleby). Nicméně soupeřovo prohlášení po partii, že tam remíza nikdy nebyla, je podle mě úplně mimo. Ovšem moje rozhodnutí neměnit věže po ztrátě e6 bylo téměř jistě chybné. Každopádně partie do tří je záhul – pěkná šichta 8-16 včetně cesty bez přestávky na oběd. I když na druhou stranu se mi hrálo lépe než večerní partie v Praze.

  3. Petr Sp napsal:

    Tak to bylo další b3 🙂 to každopádně kecal, že tam remíza nebyla nikdy, hodnotili jsme s Víťou, že jsi tam dobré protišance měl. Každopádně jsi měl největší šichtu, sám vím, že partie do tří je docela nápor na hlavu

Komentář

Musíte být zaregistrováni pro přidávání komentářů.

© 2020 UNI Chess.