V devátém kole druhé ligy nás čekal nejvzdálenější výjezd, a to až k německým hranicím do domažlické sokolovny. Domácí jsou v tabulce poslední, špatný tým ale rozhodně nemají a v případě výhry mohli ještě rozfoukat jiskřičku naděje na záchranu. Sestava na utkání se rodila dost obtížně a ve finále jsem byl rád, že je nás osm. Přesto jsem považoval sestavu za dostatečně silnou na to, abychom mohli bodovat.

Na utkání jsme dorazili o pár minut pozdě, ale domácí nám sportovně nespustili hodiny a stačili ještě obdarovat Pedra pamětní fotografií z jakéhosi mládežnického turnaje 🙂

A pak vypukl nesmlouvavý boj.

Nejdříve dostal po zahájení nabídku remízy Honza Hruška. Pozice sice rovná byla, ale vzhledem k jeho známé bojovnosti jsem po jeho dotazu doporučil remízu nepřijmout. Remízovou vábničku zvažoval i Pedro, ještě chtěl ale též chvíli hrát.

Tak jsem nakonec první remizoval já. Černými jsem stejně jako v minulém kole hrál francouzskou s 2. d3. Se zahájením jsem se vypořádal lépe než minule, ztratil jsem ale hodně času a na 20 tahů mi zbylo 20 minut, když tu soupeř přichází s nabídkou smíru. Celkově se mi pozice celkem líbily a hlavně letmým pohledem vedle zjišťuji, že Libor získává figuru a přijímám.

Pak se ale situace zkomplikovala, Liborův soupeř po ztrátě figury zahájil frontální útok na krále (co taky jiného zbývalo) a Libor si příliš nevěděl rady, jak reagovat – a nabídl sám remízu. Strašák matového útoku byl jen chimérou, ale na půl bodu stačil – 1:1.

Pak bohužel prohrál Honza Lamser, pozice s nestejnými střelci a věžemi skýtala oboustranné možnosti, časová tíseň soupeře navíc skýtala možnost klopýtnutí. Bohužel Honza svoji aktivitu nějak přehnal, dal za ni nějaké pěšce, soupeř ovšem ustál časovou tíseň, odvrátil veškeré hrozby a koncovka se udržet nedala – 1:2.

Po opakování tahů pak přišla remíza na první desce, ve složité pozici dal kvalitu za dva spojené volné pěšce, aktivita soupeřových figur ale dostatečně kompenzovala jejich sílu – 1,5:2,5.

Na páté šachovnici pak Tomáš neustál svého oblíbeného Phillidora, soupeř hrál trpělivě, pozičním tlakem získal pěšce a i když pak nalezl do časové tísně, vymyslel efektní prosazení krajního volňasa do dámy – 1,5:3,5. Vzápětí naštěstí kontroval Honza Bartoš, ve střední hře získal pěšce a zde naopak soupeř časovou tíseň neustál a kapituloval – 2,5:3,5.

Po časových kontrolách se tak dohrávaly dvě partie, kde jsme živili naděje na zvrat, dlouho ale nebylo jasné, zda se to skutečně podaří.

A vyšlo to! Olga hrála pěknou aktivní partii, soupeře zatlačila, odebrala mu pěšce, ve finále ale rozhodlo manévrování těžkých figur (kdy na pěšci zas tolik záležet nemusí), kdy našla pěkné silné tahy, po kterých získala věž – a celý bod – 3,5:3,5.

Poslední tak dohrával Honza Hruška, když partie poměrně záhy směřovala do koncovky, která nevybočovala z roviny, ve finále šlo o to, zda bude jeho jezdec lepší než soupeřův

střelec, dlouze se manévrovalo, až se nakonec soupeř po více jak čtyřech hodinách hry oslabil postupem svého pěšce, Honza ho po dlouhém obkličování dobyl a následně materiální převahu s přehledem realizoval – 3,5:4,5!!!

Výhra nás tak dostala už na pět bodů od sestupové propasti a pokud se nám podaří ještě něco urvat ve zbývajících dvou kolech v soubojích s Jihočechy, nemusíme se ohlížet na ostatní výsledky! 🙂

Tabulka po 9. kole