V 10. kole ERA A zavítala na Vyšehrad, který potřeboval zápas vyhrát pro odvrácení okamžitého sestupového mečbolu. Jak jsme předpokládali, soupeř nezopakoval boj v pěti jako v Jičíně, ale nastoupil v kompaktní a odhodlané sestavě. My jsme hráli jako již často bez 3 hráčů základní sestavy, ale vyhrát jsme chtěli taky, už jen pro mámivý cinkot medailí.

První skončila partie na 3. desce, kde hrál černými Jirka s Netušilem slovanskou. Jistý potenciál nudy v tomto zahájení byl vyrušen stylem obou hráčů – Míla vyčaroval kreativní koncepci a JJ mu ji rozvrátil – 1:0 pro nás. Domácí srovnali na 8. desce, kde Kuba hrál bílými s Boukalem složitou francouzskou, pozice se mu líbila, ale pak to přehnal – 1:1. Mimochodem vítěz je finalistou probíhajícího mistrovství světa v korespondenčním šachu. Já jsem na 7. černými hrál proti 4 jezdcům s 4.a3. Drze jsem hrál jako bych byl bílý, soupeře přehrál, a potom idiotsky zkazil pozici s 2 pěšci víc. Dlouhá časovka před 40. tahem přinesla zhruba rovnou 4věžovku. S dostatkem času se bílý kupodivu rychle zhroutil, v hlavní roli byla atypická matová hrozba. Vedli jsme 2:1 – naposledy! Domácí srovnali na 6.desce, kde hrál Pokorný bílý s Vaňkem slovanskou dxc4 a Sg4. Byl to velmi složitý a komplexní boj, ale od určitého momentu nebylo o výhodě černého pochyb, který navíc s velkým nadhledem dále kombinoval – 2:2. První remízu přinesl obsažný boj Šimka černými s Tichým na 5. desce, na 1.d4 se hrálo g6,Sg7 a c5 s přechodem do Mároczyho s Jb3, dlouhé přetahování vyvrcholilo v různostřelcové věžovce, kde iniciativa k výhře nestačila – 2,5:2,5. Velmi zajímavá partie se hrála na 1. desce, kde se Bernášek s Dočekalem dostal v Najdorfovi pod tvrdý tlak soupeřovy přípravy. Po boji vznikla koncovka sice s materiálem 2 figury za věž a pěšce, s mnoha figurkami a málo pěšci, ale soupeřovi spojení volní pěšci nebezpečně nejen vypadali. V závěru zoufalého boje v druhé oboustranné časovce došlo k příznačnému úkazu, Bernymu se na čele objevila velká krvavá skvrna neznámého původu. 2,5:3,5. Na druhé Černoušek bílými dosáhl s Chloupkem v Boguljubovově indické své oblíbené konstelace, v jeden moment zkratově vypustil výhodu, nekonečným manévrováním dohnal partii do závěrečné oboustranné časovky a v té ji pokusem o násilné disbalancování prohrál – 2,5:4,5. Vůbec nejdelší partii sehrál na 4. bílými Kovář s Vlasákem – po pěším průběhu střední hry ze skoro dámské indické (bílý nedal c4 a dostal b5) získal Vojta pěšce v koncovce JxS, kterého se pak marně pokoušel uplatnit – celkové 3:5.

Ve více než 6 hodinové bitvě si Vyšehrad překvapivě, ale naprosto zaslouženě uchoval naději na záchranu. Podotýkám, že tak vysoko nás v této ani předchozí sezóně nikdo neporazil – prohrávali jsme jen těsně. Pěkná ukázka nepředurčenosti týmových výsledků.

Rozmarem výsledků ostatních zápasů máme stále boj o bronz ve svých rukou a stále máme naději na stříbro.