Triumf dvojic mladších žáků Unichessu v Zaječicích

4

Zaječice to jsou pro každého šachistu odchovaného v českém klubu od dětských let vzpomínky především šachové. A tak jsem osvěžil ty svoje, když mě do očí letos zasvítil Unichess z prvního místa a našel jsem stránky s historií tamních turnajů sahající až do starodávných časů. A tam v hluboké historii (i když ani zdaleka ne té nejhlubší) jsem se našel (3. deska a 20 místo před 32 lety) – tak se třeba zkuste najít taky:). A teď už předávám slovo trenérovi IM (náš trenér měl tenkrát 1.VT) Černouškovi, který napsal z letošního ročníku obsáhlou reportáž.

Naše výprava v Zaječicích byla letos velmi úspěšná a to nejen, co se výsledku týče, ale i předvedenou hrou.

Naše družstvo v kategorii do 15 let si výsledkově vedlo skvěle, zejména vezmeme-li v úvahu, že chyběli Štěpán Hrbek, Anna Marie Koubová a Jan Rousek. Náročnou úlohu měl na první šachovnici nový člen oddílu Petr Mach, který se potýkal zejména sám se sebou a obtížně se citově vyrovnával s dílčími neúspěchy a nesl si je do dalších partií, které přicházely v rychlém sledu za sebou. Daniel Husa se jako tradičně svou váhavostí a nerozhodností pasoval do role zakončovatele zápasů, předvedl houževnatost a bojovnost, která mu vynesla solidní výsledek. Vojtěch Procházka svou pozičně vyspělou hru nedotahoval zejména nízkou praxí v důsledku jednotahových přehlédnutí, která ho stála spoustu bodů. Matěj Mareš již tradičně svou kreativní hrou zaskakoval soupeře a mohl pomýšlet i na lepší výsledek, kdyby nenechával vše až na poslední chvíli. Jakub Ocelák projevil vytříbený cit pro kritické okamžiky, hrál svižně a v klíčové okamžiky se dokázal na dlouho zamyslet a partie přísně zakončit, ale trochu zápasil s koncentrací a leckdy zbytečně uvolňoval z pozic napětí, což se mu občas vymstilo. Emma Dobsa byla oporou družstva každým coulem a kromě toho, že posílala často

družstvo do vedení, tak i spoluhráče konejšila ve chvílích neúspěchu a snad jen mohla věnovat ještě více pozornosti vlastní šachovnici.

Družstva

http://chess-results.com/tnr285072.aspx?lan=5&art=0&wi=821

Naše nejmenší dvojice do 9 let ukázaly, že se šachu skutečně věnují a jejich předvedená hra lahodila trenérskému oku. Za zmínku stojí, že část turnaje bylo vedoucím družstvem Unichess „B“ a v 8.kole byly všechny tři dvojice na prvních 4 stolech. Nakonec dramatický oříšek rozlousklo naše družstvo Unichess „A“ a po zásluze si odvezlo vítězství. Leaderem našeho A týmu byl Tobiáš Day, který byl o tomto víkendu při vší úctě k síle soupeřů (na turnaji byl i vícenásobný mistr ČR Karel Brožka) zdaleka nejsilnějším hráčem v místnosti a jeho start 8/8 hovoří za vše. Na to, že Vojtěch Spousta turnaj spoluvyhrál a v klíčovém okamžiku převzal zodpovědnost a pojistil zlato, tak významně pokulhával za svým hráčským standardem, ale o to je cennější jeho předvedený výkon na konci turnaje ve chvíli, kdy se nedaří. Unichess „B“ byl smutným závěrem a jedinou prohrou v turnaji odsunut z medailových pozic, kde se celou dobu pohyboval. Jan Souček předvedl cílevědomý, soustředěný a vyrovnaný výkon, snad jen působil trochu nejistě, což mělo za následek nešťastné překročení času. Jakub Tesař předvedl, co vše se dá za pouhý rok naučit a jeho pozoruhodný propočet nechal v údivu nejen soupeře, jen ho trápila neposlušná ruka šmátralka, která mu na konci turnaje vzala nějaké ty body. Unichess „C“ byl také milým překvapením, který nasbíral i cenné zkušenosti s nejsilnějšími soupeři. Daniel Juhaňák, který byl turnaj okouknout a ještě příští rok si tam může brousit zuby na příčky nejvyšší, tak měl na první šachovnici velmi těžkou úlohu a dlouhou dobu hrál alespoň vyrovnané partie i s těmi nejlepšími. Za zmínku stojí, že 3 jeho soupeři udělali 7,5 bodu i více. Daniel Svoboda pomalu získával v turnaji zejména sebevědomí a přesvědčil se, že jeho největší soupeři nesedí proti němu, nýbrž na jeho vlastní židli a ukázal, kolik se toho již naučil.

Dvojice

http://chess-results.com/tnr285073.aspx?lan=5&art=0&wi=821

Lukáš

4 komentáře

  1. Pedro napsal:

    Gratulace, jen tak dál ! Já jsem začínal dost pozdě, takže jsem „Zaječice“ hrál jen jednou v docela ambiciózním týmu Spofy, ale kvalifikační skupinu jsme hráli na Seči a po kolektivně ne úplně zdařilém výkonu postoupili do C-finále do Hradce Králové (A-finále bylo v Zaječicích). Takže do Zaječic jsem se podíval až jako starý pardál v jakémsi druholigovém zápase za předchůdce Unichessu. 🙂

  2. Honza Hučín napsal:

    A tak to já jsem zažil Zaječice v Zaječicích, poctivě na 1. desce za Vidmar Praha, 1982. Spofa byl dlouhodobě silný tým pod vedením Vaška Staňka, ale v tom roce se jí zrovna moc nevedlo a skončila dokonce těsně za námi. Pamatuju, když na zpáteční cestě dostával od Vaška kartáč Michal Schula.
    V chrudimském sále to sice vypadá hezky, ale hraní venku pod stany mělo úžasnou atmosféru.

Komentář

Musíte být zaregistrováni pro přidávání komentářů.

© 2020 UNI Chess.