Déčko se vypravilo na zápas do Kbel, což je z hlediska lokality ten nejvzdálenější soupeř, kterého si z tohoto důvodu vždycky raději přejeme přivítat v domácím prostředí. Nevím jestli tento fakt v kombinaci s pondělním termínem měl vliv na chuť hráčů nastoupit, ale sbíral jsem omluvenky jak na běžícím pásu, takže sehnat osm lidí byl celkem rébus. Skoro se to podařilo, ale jsem opět jako kapitán o něco moudřejší a už vím, že “asi mohu” neznamená “přijdu” 🙂 Ale už jsme si to vysvětlili, Radek se domníval, že se jedná až o další pondělí.

Výsledek s jednotlivými šachovnicemi je už v tipovačce, takže k průběhu zápasu:

Hrací místnost v Kbelích je vcelku útulná a hlavně s občerstvením, kdy kávu mi přinesl přímo ke stolu dokonce můj soupeř! Po hodině hry jsme tedy prohrávali 0:1, ovšem jinak byl celkový výsledek dlouho na vážkách a troufnu si tvrdit, že zápasový zisk nebyl žádné sci-fi. Nejdříve skončila partie na druhé desce, kde se hrál tradiční Tomášův orangutan a bojovalo se hlavně o sloupec “c”. Partii mohl dokonce Tomáš rozetnout důrazným Jc6 se ziskem materiálu, místo toho zahrál chybku a soupeř rázem získal dvě figury za věž a po vyřešení dámského křídla vcelku pohodlnou koncovku ještě s dalším pěšcem navíc. O něco později kontroval Libor – stál sice po zahájení podezřele a soupeř do něj bušil na dámském křídle (taky prý za zahájení dostal údajně vyplísněno od vlastní dcery), pak ale odevzdal kvalitu a rázem získal protihru, se kterou si soupeř neporadil a odevzdal figuru, pak už mu Libor nedal šanci. Další partie se lámaly až v časovkách, nevím přesně jak po sobě partie skončily ale: debutant Tomáš Reichel soupeře zmasakroval při opačných rošádách, Anička Koubová soupeře také přehrála, odebrala mu jednoho pěšce, druhého pěšce, zároveň ale čas ubíhal nějak rychleji než bylo zdrávo, až jsem pak slyšel přes místnost, že soupeř reklamuje překročení času, prý se však bohužel navíc zcela otočila pozice. Lukáš Nevoral držel trochu stísněnou, ale pevnou pozici a se soupeřem se rozešel smírně. Já jsem hrál výměnnou francouzskou, zahrál jsem c5 a vytvořil si izolanta na d5 za figurovou hru, soupeř mi ještě vyrobil dvojpěšce na f a jak jsem byl aktivně naladěn, obětoval jsem pak na h3 figuru za rozbití krytu před králem a matové hrozby. Těch tam sice bylo vícero, oběť však korektní nebyla a soupeř vše vykryl. Dle vlastních slov se ale cítil hodně nepříjemně – tak aspoň něco J Poslední pak skončila Martinova partie, kde sice stál hůře a odevzdal soupeři kvalitu, soupeř se ale v časovce splašil a kvalitu vrátil, po překonání časové tísně pak soupeři podepsali smír – takže celkově 3:5.

Tak snad se příště sejdeme lépe, při vyrovnanosti týmů v soutěži se nevyplácí dávat soupeři fóra hned z kraje zápasu.