Duel obě družstva zjevně považovala za klíčový přímý souboj o případný postup z druhé ligy, domácí byli kompletní, u nás hrál na poslední Honza Lamser místo mě.

Nebo jinak. (Děčínský MUDr. Janda v nějakém přebreptu označil před soutěží Teplice a Novoborský C za hlavní konkurenty Děčína v boji o postup. V Litoměřicích to vzbudilo velký rozruch a od té doby se o to neustále otíráme. Budu v otírání tedy pokračovat, byť bez prvotního enthusiasmu.) Tedy měli jsme maličkou naději překvapením vrátit Děčínu hru o postup do vlastních rukou…

Důležitý zápas se vyznačoval vysokým pocitem odpovědnosti a výraznou pozičností, chyběly obvyklé veselé druholigové úlety. Obě družstva hrála 3x 1.e4 a jednou 1.d4. Jak to bývá, dlouho vypadal vyrovnaně, spíš hůř pro nás, pak se postupně věci vylepšovaly. První vyhrál na 7. Kuba černými v tradičním sicilském souboji s Rubešem. Za Viamont krátce na to kontroval Tůma na první s Vojtou Kovářem. Hrál se na pohled mdlý (dle mého relativně jedovatý) DG s e3, bílý získal víc prostoru manévrem Jd4, f3 a e4, Vojta náhle přerval partii „vyhrávající“ děravou kombinací. Záhy přišly 2 remízy z velmi obsažných manévrovacích partií – Vozka černými s Hadrabou a Kozák černými s Nguyenem, obě v časových tísních soupeřů, obě čím dál složitější. Symbolem zvratu byla výhra Pokorného bílými nad Klementem. Zahájení 1.d4 d6 2.c4 e5 3. dxe5 dxe5 4.Dxd8 je za bílé k ničemu – černý kontroluje d5, dá si f6 a má flexibilnější pozici. Petr jakž takž vyrovnal a nabídl remis. Soupeř koncovku lámal, postavil pěšce na bílé při bílých střelcích s ideou taktické aktivity jezdců. Dosáhl naštěstí (protentokrát!) jen lekce na téma převahy moudrého stáří nad zbrklým mládím a statických faktorů nad dynamickými. V zápase tím vznikla přívětivá situace: vedli jsme 3:2 a měli 3 přivyhrané pozice. Posléze vyhrál Pletánek nad Frimlem – netradiční pěšcovou strukturu korunoval taktikou. Šimek na druhé s Vaňkem hrál bílými Najdorfa, vzešla z toho spíš poziční bitva, po dlouhém přešlapování došlo na masové výměny s přechodem do lepší věžostřelcovky a zdlouhavá výhra. Nejdelší partii hrál Lamser s Kotrbou, zablokovaná pozice s prostorovou převahou, dlouho to byla jediná naše evidentně lepší partie, ale nakonec ji Teplice ustály a vyhnuly se debaklu – celkem pohých 5,5:2,5 a zaplaťpánbu za ně!!!

Zatím to jde skvěle, ale máme za sebou jen 3 kola z 11, tak nebudeme blábolit předčasné soudy…