ERA na dvoudenním rapidu ve Strakonicích

0

Protože k 1. dubnu mi pravděpodobně vyskočí první rating na ELO-listině, rozhodl jsem se uzavřít svou neelistickou kariéru nějakým pěkným turnajem. (Update: Nenaskočil, FIDE mi nezapočetla jednu vyhranou prvoligovou partii z banálního důvodu, že byla z první započítávané akce jediná.) Velmi sympaticky se jevil 11kolový rapid ve Strakonicích, i vyrazil jsem na něj. Tak dlouhý turnaj, navíc v luxusních plnohodnotných půlhodinovkách, se nevejde do jednoho dne, roztažení na sobotu a neděli mi ale připadalo příjemně nestresové.

Z předchozích podniků jsem byl zvyklý na nadměrný zájem, letošní Dobrovice (kam jsem pro nemoc nejel) byly prý rekordní. Ve strakonické sokolovně bývalo loni údajně až sto hráčů, tentokrát ovšem při vstupu vládlo ticho a komorní atmosféra, až jsem se bál, že se turnaj zkrátí nebo jinak transformuje. Nestalo se a hraje se podle propozic (pochvala pro pořadatele!), z pražských oddílů jsem tu překvapivě jediný až na Šuráně juniora (PORG). Informuji průběžně.

V prvním kole jsem v tupých 4 jezdcích s Hyršem získal po výměnách malinko lepší koncovku S+J na obou stranách, soupeř to ale bránil dobře a rozešli jsme se každý s půlbodem. Ve druhém kole jsem černými proti Mošničkovi v zavřené sicilce vytvořil tlak v centru, ale docela jsem si na tom podumal. V závěrečné fázi jsem se třemi minutami obětoval pěšce, zvolil hloupý způsob dobrání, ale naštěstí se bílý po otevření pozice zmýlil a existovala spásná taktika, zisk dámy nebo mat. A v kole třetím jsem povýšil těsně pod pódium, se silnými Dočekalem (2300+, známe ho velmi dobře z 1. ligy západ za Vyšehrad) v jakémsi nepravidelném sicilském Alapinovi přežil zahájení, při všech těžkých figurách vymyslel přechod do věžovky 4:3 na jednom křídle, která byla patrně remízová – pokud bych si nevzal otráveného pěšce a nepřišel o věž. S 1,5 bodu proti slušnému průměru kolem 2070 jsem šel na oběd. Po třech kolech vede nekompromisní dvojice Turner a Juřek, neboť velmistři již pár remíz pustili, všichni favorité ale nadále obývají pětistolové pódium.

Po obědě následovala trojice soupeřů s krátkým jménem a pokles formy. S Krchem se konal uspěchaný anglický experiment, vedoucí do pozice vypadající za bílého agresivně, leč ve skutečnosti výrazně horší. Černý naštěstí ještě s mnoha figurami na šachovnici po tahu přebírajícím iniciativu nabídl remis a byla to nabídka, kterou nešlo odmítnout. V pátém kole jsem čelil Husákovu dámskému gambitu s b3, smíchal jsem dva strategické principy a jentaktak všechno nějak udržel, pak jsem po centrálním sloupci pouštěl trochu děsu, ale vypustil dámu na hloupý výlet, po dobré obraně a protiútoku soupeře prohrál. Počínající ostudu naštěstí zrušilo šesté kolo a vídeňská s Králem, s úspěchem jsem použil protivnou variantu nalezenou kdysi dávno v Uhlmannovi a zdárně zinscenoval útok s rozhodujícím ziskem materiálu. Po šestém kole vede GM Velička o půl bodu před IM Juřkem, o další půlbod jsou další, jde se na poslední dnešní střety.

Ani v sedmém kole jsem se neodlepil k horním příčkám, tentokrát jsem měl ale ze své hry aspoň slušný pocit. Proti Stehlíkovu Pircovi jsem už bez dam zkusil oběť kvality, která přinesla silnou iniciativu, soupeř kvalitu po pár tazích vrátil a zůstal s pěšcem méně. Uplatňování vypadalo zpočátku nadějně, ale bylo málo času a při mých blicařských (ne)schopnostech není divu, že jsme skončili nakonec v nestejných střelcích a remis. Zítra budou ještě čtyři kola, na vrcholu přenocuje GM Velička se 6 body ze 7.

Vypadalo to, že u 11. a 12. stolu strávím celý turnaj. Naděje na změnu svitla v osmém kole proti Blatskému, kdy se mi proti krotké verzi Trompovského podařilo – pokolikáté už – získat ve střední hře převahu, s docházejícím časem jsem si s realizací nevěděl rady a vrhl se do nepříliš korektního útoku, který mi naštěstí vyšel. Pravidlo tohoto rapidu zatím zní, že vyhrávám, právě když udržím dámy na šachovnici. V kole devátém jsem se dočkal aspoň digitálních hodin na osmém stole, ale také Františka Vykydala, který mi už v zahájení (Aljechinova) sebral pěšce. Pokus o útok odvrátil, pro kladení odporu jsem si nevybral úplně dobrou koncovku, ale asi bych prohrál i tak. V předposledním kole tedy očekávám opět pád na některou z důvěrně známých židlí.

A skutečně mě přivítaly stejné černé figury, které mě ráno vymrštily nahoru. Pekarovič mi zahrál skotskou, chvíli to bylo v centru nepříjemné, ale pak jsem jezdcovým manévrem doskákal pro výhodu, po krajním sloupci odebral pěšce a po chybě dvě kvality. Dámy jsem na šachovnici nechal a pátá výhra byla konečně doma. A opět jsem se stěhoval na osmičku, čelil Jaklovu Caro-Kannu s g6 a tentokrát jsem nešel do rizika, útok si připravil, získal pěšce. Už bez dam jsem pak odebral ještě figuru a prolomil svou zdejší koncovkovou jalovost!

GM Velička se před posledním kolem utrhl na celobodový náskok, takže v klidu odremizoval a počkal si na pohár. Medaile zbyly ještě na IM Juřka a Šuráně staršího, o bod Buchholzu zůstala brambora Turnerovi. Podívejte se na kompletní výsledky.

Skončil jsem s velkou klikou díky finiši – můžete hádat – ano, jedenáctý, stejně jako v Mostě a na Smíchově. Velkorysí pořadatelé dávali ceny až do 15. místa, takže se mi skoro vrátil vklad. Přes svůj nepříliš přesvědčivý výsledek jsem moc rád, že jsem do Strakonic jel. 11 kol je dost na to, aby se člověk postupně rozehrál a na konci už měl z hry dobrý pocit. Taky to je dobré zrcadlo nedostatků ve hře – rapid sice lze hrát bez přípravy zahájení, ale vymýšlení plánu stojí pak hodně sil. Příště se budu víc učit. A asi bych se měl tréninkově zaměřit na uplatňování výhod, zoufalé útoky s minutou na hodinách vyjdou jen někdy.

Štítky: ,

Komentář

Musíte být zaregistrováni pro přidávání komentářů.

Ketamine Dextroamphetamine Dihydrocodeine Tablets Flunitrazepam Concerta Actiq Ecstasy Ritalin Codeine Phosphate Scopolamine Pentobarbital Dilaudid Meperidine Rohypnol Buprenorphine DMT Secobarbital Buprenorphine Bupropion Fentanyl Citrate Oxynorm Sodium Oxybate
© 2019 UNI Chess.