V posledním kole 2. ligy béčko přivítalo Teplice, které přijely potvrdit druhou příčku. Před utkáním jsem napsal, že je poslední šance zahrát si ještě druhou ligu, místo zájemců se mi ale spíše hromadily omluvenky, z čehož vyplynula sestava bez prvních čtyřech hráčů. Sympaticky se ozval jen Lukáš Nevoral, který se ozval že chce nejen hrát, ale dokonce vyhrát, takže jeho nominace byla jasná 🙂 Na zápase se ale absence elově silnějších hráčů z naší soupisky neprojevila, papírová převaha se projevila až hodně po poledni. Soupeři přijeli dokonce konce v devíti, takže se vynechal sám kapitán Vladimír Hadraba a nominoval do zápasu dravé mladíky. V hrací místnosti nás přivítaly dvě pietně uložené loutky takřka v lidské velikosti – předznamenání to konce sezony (a sestupu 🙂 )
Unichess B – Teplice 2,5:5,5
Plašil, P. – Rubeš, J. 0:1
Popper, T. – Toman, O. 0:1
Šplíchal, P. – Vaněk, T. 1/2:1/2
Miskolczi, V. – Říha, J. 1/2:1/2
Čížek, M. – Ta Van Duy 1/2:1/2
Žemlička, V. – Krutský, M. 1/2:1/2
Hadrava, J. – Chmel, K. 0:1
Nevoral, L. – Bobek, D. 1/2:1/2
Kapitán hostí se usadil ke kávě v baru a za nepříliš dlouhou dobu ho tam následoval autor těchto řádků po remíze s Tomášem Vaňkem – už dlouho jsem si neužil zápas jako pozorovatel ze závětří baru (a soupeř to viděl podobně 🙂 )
Víťa přišel na zápas indisponován, ale rozehrál partii jako obvykle útočně, v útoku ho to stálo pěšce za záchranu zatoulané figury, pozice byla ale živá. Indispozice ale byla silnější a Víťa nabídl remízu s tím, že bude muset odejít . soupeř se poradil a přijal. Palec nahoru oběma – Víťovi že přišel a jeho soupeři za fair přístup, kdy nechtěl vyhrát za každou cenu. Tomáš Popper rozehrál opět Phillidora a dobře! Narušil soupeři kryt před králem a získal lepší pozici – ale ouha, záhy jednotahově ucpal střelci na h3 všechna ústupová pole a soupeř ho ulovil – 1:2. Na osmé se hrála francouzská, Lukáš záhy za protihru obětoval kvalitu, soupeř spotřeboval hodně času a v časové tísni se nepokusil o realizaci raději nabídl remízu, kterou bylo dobré vzít. Jarda se ostře pustil v sicilské, získal hodně nadějnou pozici, nenašel ale dobré pokračování, zkusil obětovat, soupeř Kristián (také soupeři měli hosta z Kobylis) ale dobře reagoval a veškeré hrozby odvrátil – a bylo to o dva body. Pak remizoval Martin, když partie nevybočila z rovnováhy – ač se jeho mladý soupeř hodně snažil. Petr Plašil se na první desce konečně dočkal bílých a držel dlouho rovnou pozici. Jediný volný sloupec – áčko – sice držel soupeř, ale nic moc z toho nebylo. Až v časové tísni se Petr rozhodl obětovat koně za vniknutí do soupeřovy pozice a věčný šach – bohužel ten se nekonal… Nakonec skončila partie na šesté desce, kde se Teplický mladík marně pokoušel prolomit obranu Víti Žemličky a o marnosti svého počínání se přesvědčil až někdy po pěti hodinách hry.
Abych tedy zakočil nějak optimisticky – sezona skončila, ať žije ta další 🙂
Zakončení v osmi zaslouží vzhledem k výsledkům obdiv. Družstvo ukázalo silného ducha! Já sem si aspoň spravil chuť v úterý ve třetí třídě, když už sem o víkendu musel do Znojma (také jako nehrající řidič – to už sem tu někde viděl… :-).