Prvoligová sezóna 2010-2011 sotva vychladla a už je tu její kapitánské zhodnocení.

Sezónu skončila naším 2.místem a hodnotím ji jako velmi dobrou. Jediné, co nám chybí k dokonalému štěstí , je postup do Extraligy. Na krutý krátký okamžik svitla dnes naděje, když Bohemians prý měli v Novém Boru 3,5:3,5 a dámu proti věži a jezdci při pěšcích, ale zaváhání jsme se nedočkali. I náš smutek by měl být sice krutý, ale jen krátký.

Dokázali jsme ve stále silnější a vyrovnanější první lize uhrát druhé místo bod za vítězem, 2 před bronzovou Holdií a 5 před bramborovým Jičínem nabitým mistry a velmistry. Naše zápasová bilance byla 8 výher, jedna remíza a 2 prohry, partiová 53,5 bodu (+19), nejlepší v soutěži, o 4,5 bodu víc než vítěz. Mimochodem v sezóně 2007/2008 nám skoro identický výsledek stačil na prvenství. Všech 8 našich výher bylo 5:3 a víc, vítězná Bohemka hrála 6krát 4,5, takže měla štěstí, ale též železné nervy! Neměli jsme nejvíc výher (ERA 32, Holdia 32, Bohemians 34), ale zákonitě jsme tedy měli nejméně proher, jen 13 partií. Právě v této oblasti leží těžiště zlepšení oproti loňské katastrofální sezóně  (4. místo, ale daleko za medailisty, partiová bilance šílených nula při 22 prohrách), ubylo falešné dynamiky v podobě nesmyslných tapájících kombinací. Letos nikdo nepropadl, naši nejhorší hráči udělali -1 : jsme takoví ostudové tři, vesměs s malým počtem startů. Zbytek družstva má velmi slušné výsledky, vynikli 3 hrdinové.

IM Bernášek byl na první desce výraznou posilou, ostatně je to IM jako řemen s ratingem blízko 2500, neměnil bych ho za leckterého velmistra. Přestože svůj výsledek (+3=8-0 tj. 7,5/11) trochu obručel, ve skutečnosti to byl nejlepší výsledek na první desce (spolu s GM Votavou). Navíc je psychologická úleva, když se soupeř vytasí s nějakou obludou nad 2500, že se stejně hraje normální partie.

IM Černoušek na 3. desce (reálně 7x druhá a jen 2x třetí) udělal fenomenální výsledek (+6=3-0 tj. 7,5/9), přestože hrál 6 krát černými. Perfo je jistě drtivé. Hrdina mezi hrdiny!

Absolutně nejvíc bodů v celé soutěži udělal (spolu s Vichnarem z Vyšehradu) Martin Řehořek.  Hrál mezi 4. a 7. deskou s bilancí +7=2-2 tj. 8/11.

Společensky šťastným se stále jeví umístění hrací místnosti ve středisku Kaštan, scéně Unijazzu. Kombinace mírně bohémského prostředí se seriózním prvoligovým šachem doplněná  zázemím pro neformální styk diváků s aktéry ( ve formě baru…) se zdá býti inspirující. Svobodomyslné atmosféry kolem vážného šachu není nikdy dost, zvlášť v době, kdy evropští bafuňáři připravují směrnice pro povinný oděv šachisty!

Snad se nám dařilo i naplňovat přístup, že snaha o skvělé sportovní mety se nemusí vylučovat s vlídností a slušností. V tom naštěstí nejsme žádnou vyjímkou, takže soutěž se nám hrála dobře!

Jen počkejte za rok…

ERA jede...