Loterie zadních desek pro Géčko

3

Tentokrát jsme přivítali našeho tradičního soupeře z Pragovky. Vzájemné zápasy jsou obvykle velmi vyrovnané a nejinak tomu bylo i tentokrát. Oba týmy nastoupili se šesti hráči základní sestavy, což je letos u soupeřů standard, zatímco u nás naprostá výjimka, když zatím jsme neměli ani jednou víc než čtyři hráče základu. Poděkování za přípravu hrací místnosti patří Adéle, která byla na místě první. Každý s týmů využil možnosti pozdního příchodu jednoho hráče a tak se záhy po šesté rozhořely boje na šesti šachovnicích. Po půlhodině dorazil Adéle soupeř a rozptýlil její obavy, že by si snad nezahrála. O další čtvrthodinu později uklidnil příchodem soupeře i Mirek R. a tak se aspoň minutu hrálo na všech stolech. Opravdu to nebylo déle, protože můj soupeř postavil ve 14. tahu potřetí stejnou pozici, když útěk z opakování byl pro něj určitě jednodušší než pro mě. Ve variantě, kterou mi ukazoval, jak chtěl z opakování utéct, mi pak dal figuru, to už ale bylo jenom takové „coby-kdyby“. Každopádně jsem zase našel jednu novou cestu, jak proti sicilce nevyhrát.

Aspoň jsem se mohl kochat ostatními partiemi, i když toho moc ke kochání nebylo. Mirek R. hrál divokou variantu, kde do něj soupeř vrazil figuru a útočil na odkrytého krále v centru. Pak přidal ještě kvalitu, takže už byl bez věže, nicméně komp ukazoval stále +2 pro útočícího. Lukáš se bílýma bránil v nepříjemné pozici, která neměla daleko k tomu, kam bych se dostal, kdybych neopakoval. Miloš držel pro něj standardní rovinu, což bylo pozitivní vzhledem k tomu, že byl černý, ale už ne tak vzhledem k vývoji ostatních partií. Greg se po domluvě se mnou rozhodl hrát rovnou nebo jen nepatrně lepší věžovku na výhru, načež se orosil, když přešel do připrohrané pěšcovky, kde měl soupeř krytého volňáska. Adéla a Roman to byly tentokrát sedmá a osmá deska ve třetí třídě a tam se může stát cokoli, takže tam jsem radši nic nepredikoval. Adéla měla materiál rovný a Roman pěšce méně, nicméně nezbývalo než doufat, že dočasně.

Šel jsem se tedy napít, snědl jsem svačinu a sbíral odvahu k další obhlídce. Během ní krátce po sobě remizovali Lukáš a Miloš a ani jim nebylo co vyčítat, že se mě nezeptali, když se mi jejich pozice nelíbily a stejně každému říkám, ať dělá, jak umí. Je třeba ještě dodat, že Milošovu závěrečnou pozici ocenil počítač 0,00 – hold někdo má ty remízy prostě v krvi. Pak přidal remízu i Greg a to jsme si oddychli pořádně, protože ten už mohl jen prohrát. Takže to bylo 2:2 a mohu prozradit, že tím byl počet remíz pro tentokrát vyčerpán. A pak kolem osmé večer dal najednou Roman mat v nějaké přibližně rovné pozici před přechodem do koncovky. To vždycky potěší zvláště, když Marek už bez figury jen posunoval svou poslední věž a když mu jí soupeř vyšachoval, tak se vzdal 3:3. Pořád to ještě mohlo skončit jakkoli. Adéla hrála pěšcovku 5:5 a držela králem soupeřova volňáska – déjà vu! (snad remizuje jako Greg). Soupeř Mirka R. si mezitím zřejmě vzpomněl, že na doražení odkrytého krále je nejlepší dát nějaký tichý tah, nejlépe ne-šach. Naštěstí pro nás onen zabijácký tah nebylo Vc1, které se objevilo na šachovnici, ale Df7, což našel počítač v hospodě po zápase. Suše vyhrávalo i prosté Dxd5, což bylo vidět i bez kompu a mělo jen o desetinku horší hodnocení. Sláva – král v centru přežil celou partii. a zápas už nemůžeme prohrát. Dav přihlížejících se přesunul k sedmé desce, zatímco na šesté se horlivě analyzovalo, což sem se snažil trochu uklidnit. Soupeř Adély měl pěšce e4, f5, g6, a6 a Adéla g4, h3, a4, b4 při králích e5 a e3. Sbor hráčů očekává závěrečné vyrovnání ze strany Pragovky a černý bere svého pěšce f a posunuje ho kupředu, zatímco stále ještě v hlavě propočítává, kdo kde do dámy dojde rychleji. A je to tady f4+, ale černý pěšce nepustí a zřejmě právě objeví nejspíš neexistující chybu v propočtech a lamentuje, že s pěšcem už musí hrát a stále ho svírá. Jediný jiný tah je fxg4 a dílo zkázy a obratu je dokonáno, vyhraná je náhle bílá, což také v ještě napínavé koncovce předvedla a ještě před devátou jsme mohli jít výhru oslavit (5:3), když nás i se dvěma soupeři bylo v Kolkovně sedm.

3 komentáře

  1. Pedro napsal:

    Hezká, obsáhlá reportáž. Jen když napíšeš „někdo má ty remízy prostě v krvi“, tak bys měl vyjasnit, že to myslíš jako pochvalu – nedělá hrubky, hraje normální šachy, hraje zodpovědně, prostě dobrý obraz hry.

  2. Mircea napsal:

    Vůbec mě nenapadlo, že by to mohl někdo chápat jinak 🙂

Komentář

Musíte být zaregistrováni pro přidávání komentářů.

© 2020 UNI Chess.