V posledním kole Extraligy na nás čekal suverénní vítěz Nový Bor a hrálo se nanejvýš o důstojné zakončení celkově nevydařené sezóny. Zpestřili jsme si ho aspoň šíleným taktickým plánem, v jehož rámci byli Lukáš a Vojta jako silné kádry převeleni na zápas béčka ve Vršovicích, céčku za kuropění dezertoval do Brna mátožný kapitán a byl připraven obohatit prohrou i třetí tým, na jehož soupisce figuroval.

Novoborský „Bayern“ má nabitou soupisku tak, že i v teoreticky relativně nejslabší sestavě hraje šest velmistrů. Oproti včerejšku nenastoupil Štěpán Žilka, což autora tohoto článku mírně namíchlo – z předchozích kol uvěřil, že se stane potravou Roberta Cveka, a na FM Tadeáše Kriebela se vůbec nepřipravil. I tak proti nám zasedli dva hráči s ratingem nad 2700 a čtyři nad 2600. No, proti nám… když zasedali, byli jsme v hrací místnosti jen tři s Kristýnou a Martinem, ostatní se v různém stupni bdělosti a duševní pohody dostavili pár minut po desáté.

Jelikož výsledek byl předvídatelný a od své partie jsem mnoho nečekal, užíval jsem si atmosféru extraligy a čile sledoval slavná esa v lítých bojích. Na našem dvoustole dohrál nejrychleji Pavel Vávra, když v Trompovského útoku s obětí na b2 Bartelovi nevyměnil na e5, což údajně favorizuje bílého, naopak taktikou ztratil pěšce na e4 a vzdal se v 28. tahu. O chvíli později zastavili hodiny Pontus (Panovův útok proti Navarovi, v ostré koncovce nenašel úzkou počítačovou cestu k výhodě a byl postupně přehrán) i JJ (v Čebaněnkově slovanské inicioval na šachovnici zajímavý a zprvu korektní chaos, avšak chyboval a druhou šanci od Wojtaszka už nedostal). V tu dobu byl už skoro na vzdání i Tomáš proti Lázničkovi (pokus o Grünfelda rezultoval v domečkovou anglickou), od začátku stál mírně hůř a od určité chvíle se pozice už jen dál a dál horšila až k materiálním ztrátám. Z první čtveřice šachovnic vybojoval skvělý půlbod Petr bílými proti Širovovi, celou partii stál lépe, v určité fázi dokonce o hodně lépe, ale Širov se trpělivě bránil a Petr solidní hrou nakonec neprorazil, v závěru získal pěšce jen za cenu věčného šachu.

Zbývaly poslední tři šachovnice. Kristýna s Cvekovým Paulsenem jednala nejdřív po dobrém, ve strategicky horší pozici zkusila rozvinout útok na krále těžkými figurami a když na vazbu ztrácela pěšce, obětovala věž, leč ani věčňák se nekonal a autor semináře Braňte se se Cvekem dostál své pověsti a velmi rychle útok uhasil. Šílený stav 0,5:5,5 jsme ale aspoň zkorigovali. Martin ukázal proti Hráčkovi také umění obrany v ježkovité sicilce, nadějnou záplatku bílý nedotáhl a při dvou věžích proti dámě korektně souhlasil s remízou. A na úplný závěr se štěstí usmálo i na autora článku, když v zavřeném berlínu po anandovsku vyrovnal, obětoval pěšce za dvojici střelců esteticky uskladněnou do rohu a když Tadeáš Kriebel v koncovce v časové tísni nenašel (dost těžkou) oběť kvality s prosazením volného pěšce, šlo už jen o to, kdo bude mít smůlu a udělá poslední chybu. Dvojím úderem jsem získal figuru a naštěstí šli pak volní pěšci rychle zastavit a posbírat. Čestným gólem na 2:6 skončilo účinkování ERA A v Extralize a za rok se budeme pokoušet opět vydrápat zpět z 1. ligy.