Zkusím trochu zvednout náladu po dnešních ne úplně pozitivních extra/druho-ligových výkonech pozdním reportem z úterního zápasu našeho Éčka s vyšehradským eFkem. Skóre z nadpisu je počet hráčů k dispozici (Vyšehrad měl souběh F/E), je tedy zřejmé, že narozdíl od kapitána hostí jsem měl příjemné starosti, koho postavit. Nakonec jsem na poslední chvíli zařadil do sestavy dvojici Miskolczi/Kouba a oba se mi osvědčili výborným výkonem, i když Víťa měl samozřejmě těžšího soupeře.

Hosté nastoupili s kvalitní první trojkou Filipi/Rut/Domlátil, zbytek už byl přece jen trochu poslepovaný a Jarda Charouz musel jít (pro něj bohužel) bez hry domů 1:0. Jediný, kdo přišel se zpožděním, byl Víťa, takže s jeho příchodem 20 minut po začátku jsme mohli s Pavlem Talpou a právě přicházejícím Popříkem vyrazit do hospody (je to holt dřina dělat kapitána a náhradníka). V hospodě jsme potkali Kubu Steinfelda, který (ač si to někteří asi nevšimli) tak je také na soupisce Éčka. Prostě kam se koukneš samé Éčko … 😉 Před odchodem z hospody jsem provedl malou anketu ohledně očekávaného výsledku zápasu a trochu mě zarazilo, že s 5,5:2,5 jsem byl největším optimistou.

Už cestou do hrací místnosti byly obavy rozptýleny, když jsme potkali čtveřici z prvních dvou desek (Vojta Kovář-Štěpán Filipi, 2139 a Vojta Rut, 2065 – Tomáš Vaněk) aneb chodící remízu 1:1. Vojta následně v hospě přiznal, že to možná mohl ještě hrát, ale že to spojil s remízou Tomáše, který prý stál trochu podezřele. Kromě toho vyhráli Jirka Fišer na čtvrté s Babišem (1932) a překvapivě (aspoň pro mě) i Víťa bílými na třetí s Domlátilem (2149) a stav byl tím pádem 4:1 …

Navíc při našem příhodu do místnosti už byl Libor Kouba na sedmé s Vávrou (1623) vyhraný a za chvíli byl pátý bod mezi náma … Letos stoprocentní Martin Chaloupka se na šesté s Kyselkou (1829)  nemohl nechat zahanbit a v takticko-obtížné pozici dostal soupeře do časovky, kde soupeř střídavě boural figurky a rozdával dámy, takže 6:1!

Jako poslední tradičně končil Jarda Hadrava na páté s Formanem (1880). Jarda, který nestál v průběhu partie moc dobře, se nakonec probil k figuře navíc s pěšci ve věžovce, bohužel čas mu již tradičně s Karlem „letěl jako bláznivý“, takže v časovce zmizeli všichni pěšci a na šachovnici zbyl Jardův kůň a věž proti soupeřově věži. Jarda reklamoval remízu dle článku 10 Rychlé zakončení partie ( soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky nebo není možné vyhrát partii normálními prostředky), Milan Paulovič jako rozhodčí v této souvislosti připomněl slavnou kauzu ze zápasu Lysá-Turnov, aby se sám opravil, že to je jiná situace, protože tu není inkrement. Jarda připomněl méně slavnou kauzu z průběhu této partie, kdy prý soupeři vrčel mobil (nevím, nebyl jsem u toho) a všichni se rozešli v harmonii a remízovém souladu, včetně pana Formana, který byl nadšený z toho, jaký to byl pěkný zápas. Nevím, jestli jeho nadšení sdíleli i jeho spoluhráči, ale my jsme s tím museli souhlasit, protože 6,5:1,5 je 6,5:1,5!

Hospoda byla pro mě tentokrát náročná, M Kovář s KM Filipim si sdělovali svá oblíbená zahájení a guláš, který jsem z toho měl v hlavě, se postupně přetavil ve sdělení“ „Housenka je nejlepší!“ 😉

P.S. Bez mučení přiznám, že můj hospodský odhad výsledku 5,5:2,5 měl v sobě zakompovaný předpoklad Víťovy prohry, takže jsem to v podstatě až na jeho partii trefil … 😉