V pondělí 10.3.2014 jsme nastoupili proti největšímu a v podstatě jedinému soupeři, který nás mohl teoreticky sesadit z prvního místa – Lokomotiva Radlice A.  Nenechali jsme nic náhodě a nastoupili jsem téměř v základní sestavě. Chyběl jen Honza Lamser, který se vzdal svého postu ve prospěch náhradníka Petra Šplíchala.

Hrálo se ve známé hrací místnosti „U Bureše“, která sice nevyniká svojí kvalitou, ale alespoň to je naproti bance, takže i Zbyněk, který na místnost kouká téměř z okna byl překvapen, že z 15 minut, které si na to vyhradil využil asi jen 5. A to ještě asi 2 minuty čekal než mu sekretářka vytiskne mapu s cestou  :-). V místnosti se sice nekouřilo, ale v 5 metrů vzdálené kuchyni/hospodě/místnosti rozhodčího/odpočívárně/ aj. bylo dost husto a Brownův pohyb proazatelně funguje. Otevření okna mi Miloš Bureš rychle zamezil s odkazem na cenu tepla a tak jsem alespoň zavřel dveře. 

Přišli jsme všichni včas. Přesněji řečeno Vlado přišel o 10 minut později, ale v jeho případě to lze také nazvat včas. I mě se podařilo na jeden nádech odevzdat soupisku rozhodčímu, takže boj mohl začít.

Obecně lze říci, že partie se vyvíjely dost různorodě a některé i volatilně, takže naše výhra zdaleka jasná nebyla. Jediná jednostraná partie byla Vladova, který kolegu Rozkovce krásně zmasakroval na královském křídle. (0-1) Bohužel sekvenci dalších partií se nepamatuji, protože jsem se věnoval primárně svojí, ale přibližně to šlo asi takto. Pedro remizoval s Ševčákem, což indikoval už před zápasem, že hokej je mu dnes přednější. Partie ač lehce zablokovaná mohla dopadnou podle mě všelijak. Další remízu měl Petr Špíchal u kterého to naopak bylo ploché od začátku do konce. Třetí do party byl Honza Bartoš, který byl, ač černý, v zahájení aktivnější, ale nic z toho nevytvořil. (1,5-2,5). Následovali dvě překvapivé partie. Martin Doležal se s Petrem Zdeňkem prý už dávno chtěl vzdát, ale vzhledem k týmovému duchu to ještě zkoušel tahat, což se vyplatilo, protože dokázal ušudlat remízu. Zbyněk Vrbata stál také dost pochybně, ale hlavní část se odehrála v časovce, kde soupeř obětoval střelce za útok. Ten sice dosáhl, ale jediného co tam bylo byl věčný šach. Ten ale soupeř buď neviděl nebo nechtěl a tak se Zbyňkovi podařilo utéci králem na druhou polovinu šachovnice (k soupeři) a tam se zbavit té šachující dámy výměnou za svojí. S figour méně se soupeř vzdal. (2-4) Tento nečekaný bod navíc už znamenal výhru, protože já jsem měl minmálně remis.  Od začátku partie jsem měl pěšce navíc, kde soupeř udělal v zahájení kombinační chybu. Bohužel v časovce se mi ho podařilo sice ztratit, ale záhy opět získat a mimo dam jsme měli různobarevné střelce. Já jsem sice kolegu Kopera po výměně dam ještě zkoušel jestli něudělá někde chybu, ale i s pěšcem méně remízu ubránil. Smutné na tom všem bylo, že když jsem to v hospodě hodil do počítače, tak ten našel v průběhu hry 4 jasné výhry. 3 z nich byly v časovce a nedaly se spočítat, ale jedna byla již po ní, kdy jsem mohl získat druhého pěšce a byl by klid, snad příště.  (2,5-4,5) Poslední hrál Bret s Hadžalou, kde Bret stál podlě mě na začátku aktivněji a remízu tam měl určitě, ale v závěru se dostal do časové tísně a pozice taky již nebyla nic moc. Partie končila pádem praporku v druhé kontrole, ale i tak nebylo moc co hrát.

Tímto jsme s domácími vyhráli těsně 3,5 – 4,5 a vzhledem k tomu, že chybičky byly na obou stranách tak to byl spravedlivý výsledek. Tímto jsme na 99, 99999% první a postupujeme!