Unichess D 5,5: 2,5 TJ Bohemians Praha D
Šplíchal Petr (–Z) ½ – ½ Vašek Daniel (–Z)
Popper Tomáš (–Z) 1 – 0 Kopička Karel (V-Z)
Sháněl Jaroslav (H-Z) 0 – 1 Koudelka Ivan (H-Z)
Čížek Martin (–Z) 0 – 1 Petruň Milan (H-Z)
Hadrava Jaroslav (–Z) 1 – 0 Šobotník Petr (–Z)
Fišer Jiří (–Z) 1 – 0 Sochor Martin (–Z)
Gáj Miloš (V–) 0 – 1 Huřťák Otto (V–)
Talpa Pavel 1 – 0 Marek Jaromír
Pražské soutěže zahájily, tak přidám trošku do mlýna z prvního utkání déčka.
Předseda Mirek mne popíchnul, ať napíšu článeček o utkání, tak jsem se k tomu konečně dostal ve „volném“ týdnu, kdy se nehraje, jinak soutěže v Praze běží zběsilým tempem, takže se budu snažit psát i nadále, ale nevím, jak na tom budu s pravidelností J
Napsat o tomto utkání je lehčí hlavně z toho důvodu,že se vyhrálo a ještě se po prvním kole vyhříváme na prvním místě. Tak snad nebude platit „první vyhrání z kapsy vyhání“ jako loni v lize u béčka (máme v tomto družstvu hodně pamětníků J ).
Nám i Bohemce chyběli dva hráči základní sestavy, i co do papírových předpokladů z hlediska Ela to bylo zcela vyrovnané, vyrovnaný byl i celý zápas, kde se průběh většiny partií lámal až v časových tísní a nebo ještě dál.
Bedlivému čtenáři jistě neušel rozpor mezi celkovým výsledkem a výsledky na jednotlivých šachovnicích. Soupeři nám ovšem nachystali bonus v podobě čtyř „písmenkových“ hráčů v sestavě, a tak poté, co to rozhodčí zjistil, jsme prakticky vedli 2:0. Jako první shodou okolností skončily právě tyto dvě partie, Miloš se možná příliš uspokojil kontumačním bodem, až přehlédl dvojúder a byl nucen kapitulovat, záhy ale kontroval Pavel, který si počínal lépe v taktických zápletkách střední hry.
Další partie pak končily až v časovkách, mně se na první desce podařilo soupeře přehrát a mohl jsem získat pěšce, místo jeho prostého odebrání jsem se ale pustil do zápletek, které neskončily v můj prospěch a soupeř mne „zvěčnil“. To Jarda Hadrava si počínal lépe, měl sice kvalitu méně, z které ale v časovce vykouzlil figuru navíc. Tentokrát se nezadařilo úspěšnému ligovému borci Jarkovi Shánělovi, který sice přestál vcelku brutální časovou tíseň, vyšel z ní ale s pěšcem méně a poté co několikrát prošel kolem remízy, špatně odhadl zbylou koncovku postouplý pěšec + král proti samotné věži. Jirka Fišer naopak po lavírování v kamenné zdi získal po časovce vyhranou věžovku, kterou rutinovaně uplatnil.
Martin někde ztratil pěšce, měl však za něho podle mne dobrou kompenzaci, partii pak bohužel rozhodla druhá časová tíseň v náš neprospěch. Čas nakonec rozhodl i poslední bitvu na druhé šachovnici, kdy po dlouhém lavírování v zabedněné pozici (chvílemi mi nebylo jasné, kdo to hraje na výhru), nakonec rozhodla Tomášova rutina a pád soupeřova praporku, ovšem už v lepší pozici pro nás.
Jsem rád, že jsme nakonec soupeře udolali i v samotných partiích a že o zápasové výhře nerozhodla nějaká kontumace, odhaduji, že takovýchto dramat si v této soutěži ještě užijeme víc.