Bolehlav z Boleslavi

3

 

cbk

 

 

V sedmém kole béčko zajíždělo k důležitému utkání do Mladé Boleslavi, která měla stejně jako my pouhé tři body, zápas tak měl napovědět, jak na tom budou oba týmy s šancemi na záchranu v soutěži. Zápas napověděl, ale bohužel tak, že to pro nás bude hodně složité, jak se říká a nemáme to už úplně ve vlastních rukou. K případné záchraně bude třeba vyhrát nejen zápasy s bezprostředními konkurenty, ale získat i něco navíc, nebo se dočkat souhry příznivých okolností z ostatních zápasů… Dali jsme dohromady takřka nejsilnější sestavu (též s ohledem na aktuální formu), soupeř se sešel též v plné zbroji, takže bylo vidět, jakou důležitost oba týmy souboji přikládaly. Jinak zápas měl šťávu, o čemž svědčí, že tři naši hráči odmítli v průběhu remízu (Martin Formánek dokonce třikrát), takže diváci si přišli na své – na zápas jich v průběhu dorazilo podívat se dokonce asi šest, takže některé šachovnice byly chvílemi docela obsypány obecenstvem. Je vidět, že záchranářský zápas táhnul. Bohužel se nám nedaří, aby se sešlo víc plusových výsledků v jednom utkání, takže výsledkem je další těsná prohra.

Mladá Boleslav – Unichess B 4,5:3,5

Martin Řehořek – Pavel Kopta 1:0

Ondřej Crha – Martin Formánek 1/2:1/2

Martin Jaček – Kilián Slovák 1:0

Otakar Horák – Tomáš Popper 0:1

Pavel Crha – Petr Šplíchal 0:1

Miloslav Hajný – Vítězslav Miskolczi 1:0

Václav Lochman – Martin Čížek 1:0

Josef Crha – Jaroslav Hadrava 0:1

Zápas začal bohužel nehodou na šesté šachovnici, kde Víťa se soupeřem rozehráli Aljechinku, Víťa věren svému naturelu hledal hned od počátku zápletky, bohužel se ale přepočítal a ze zahájení vyšel s figurou méně. Zhruba po hodině a něco jsme tak prohrávali 0:1 a Víťu prohra sebrala tak, že nečekal a odjel nejbližším autobusem ihned do Prahy… Dotahovali jsme tak od počátku vedení soupeře, třikrát se to v zápase povedlo, na čtvrtý bod už bohužel neměl kdo kontrovat. Vyrovnat se podařilo Tomášovi, jeho tradiční orangutan musel soupeře úplně vykolejit, protože jen na zahájení spotřeboval více jak hodinu času, Tomáš tak stihl určitě tak tři cigarety, aniž by se na šachovnici cokoliv přihodilo. Ze zahájení navíc soupeř nevylezl v dobré pozici a v silné časové tísni pak chyboval, aby po 40. tahu zjistil, že hraje s věží méně – 1:1. Kolem časové tísně pak skončily tři další partie. Na první šachovnici nevyšly černé Pavlovi, když stál po přechodu do střední hry hůř (dle vlastních slov uspěchal protihru s b5 na dámském křídle), každopádně tlak bílého na královském křídle byl nepříjemný a najednou vidím, že je podepsáno – 1:2. Rychle srovnal Jarda na osmé, který se orientoval lépe ve střední hře a získal v zápletkách kvalitu. Po časové kontrole soupeř uznal, že se ocitá v prohrané koncovce a vzdal se – 2:2. Jediná remíza se urodila na druhé desce, kde Martin odmítal remízové vábení soupeře a příkladně bojoval, v přechodu do koncovky dokonce získal pěšce, soupeř ale hrál vynalézavě a remízu si nakonec vyvzdoroval – 2,5:2,5. Do vedení se domácí dostali po výhře na třetí šachovnici, hrála se sicilská a triumfovala zkušenost nad mládím, kuriozní bylo, že bílý měl po přechodu koncovky izolovaného volného trojpěšce na b-sloupci – bohužel jednoho dovedl až do cíle… – 2,5:3,5. Moje partie byla opět divoká, tentokrát jsem posečkal s odevzdáváním pěšců a hned z toho byl bod. Soupeř hrál dámským pěšcem a nastoupil k útoku na krále lehkými figurami spolu s výpadem h4-h5-hxg6. Podařilo se mi kontrovat protihrou, přičemž jsem narušil soupeři pěšcovou strukturu, vyměnil lehké figury a připravil soupeře o rošádu. Tlak na mého krále – teď už jen těžkými figurami neustal – já ale zase mohl vymýšlet, jak na krále v centru. Vzhledem k tomu, že válčily těžké figury, muselo se hodně počítat, v časové tísni jsem odmítl remízu, i když jsem v tu chvíli žádný konkrétní plán neměl, tedy kromě soustavného obtěžování soupeřova krále. Mně se nakonec podařilo ukrýt králem na h6, soupeřův král to štěstí neměl a nakonec se mi po boji podařilo vyšachovat věž. Soupeř se pak ještě pokusil prosadit volného pěšce a dovolil mi tak dát si mat – 3,5:3,5. Další odmítnutá remíza už ale mrzela, Martin Čížek rozehrál pevně sicilskou, partie dlouho nevybočila z rovnováhy a odmítnutí remízy bylo pod vlivem nepříznivého stavu utkání. V časovce nakonec Martinovi zůstala dvojice střelců, ta ale byla v pozici paradoxně horší, než soupeřovy lehké figury. Martin ještě převedl koncovku do nestejných střelců, znamenalo to ovšem ztrátu jednoho a po čase i druhého pěšce – a to už soupeř dotáhl.

Nad situací v tabulce jsem trochu posmutněl (jsme 11. se ztrátou tří bodů na záchranu – právě na Mladou Boleslav a ani některé další výsledky naší situaci nenahrály), ale jak bylo řečeno fotbalovým klasikem ve hře „Ivánku kamaráde můžeš mluvit“ – Bárka se potápí… ale no nic, budeme bojovat a uvidíme… 🙂

3 komentáře

  1. Jan Bartoš napsal:

    To je škoda, to bylo blízko. Ale důležité je neztratit elán, cesta je cílem.

  2. Mircea napsal:

    Však ono se to štěstíčko musí přece jednou otočit!

  3. jarda hadrava napsal:

    Mirku, Tvá hypotéza o posunu mé frekvence s Víťou se opět potvrdila. Nicméně jako dvojice přinášíme týmu VŽDY 1 bod, což je z hlediska risku dobré (leč jak vidno, bohužel nedostačující). Pokud jde o štěstí, to mi tedy řekněte, kde a na kterém volovi pořád sedí… 🙁

Komentář

Musíte být zaregistrováni pro přidávání komentářů.

© 2020 UNI Chess.