Po nadějném výkonu v minulém kole s Hradcem jsem si dělal naděje na bodový zápis. Byli jsme oslabeni o Pavla Čecha a Vlada Škáru, ovšem i domácí měli daleko do ideální sestavy. V sudých kolech asi není dáno a někdy se holt projeví, že je soupeř prostě lepší. Tak si snad čtveřice poražených spravila náladu odpolední procházkou nad hrací místností, kde začal Vyšehradský advent.

Jako první skončili remízou na 2. desce – můžete hádat – Miloš Kozák se Standou Chloupkem po jakémsi klonu dámského gambitu, který jsem kvůli pozdějšímu příchodu asni nestačil dešifrovat. Na sedmičce Pavel Večerka bohužel přehlédl pěšce v obráceném Blumenfeldově gambitu a stál už po zahájení na prohru. Nicméně zcela vpředu zahrál Honza Sodoma v klasické variantě dvou jezdců v obraně (4. d4 exd4 5. 0-0) méně časté 8. – Dd8, vyprovokoval Honzu Dočekala k oběti kvality a zdálo se, že jeho pozice vydrží. U Pepy Láchy vznikla cosi jako holandská hraná za bílého krotce, figury se měnily a měnily a jinak než remízou to skončit nemohlo, tedy 1:1.

Zle začalo být po dvou hodinách hry. Martin Doležal v ligovém comebacku na 6. šachovnici nechal černého pěšce osamoceně prokousat na c3, vypadalo to, že ho tam při prostorové převaze snadno ukořistí, ovšem černý ho zdálky pokryl, zatlačil bílé figury a zanedlouho se Martin dostal téměř do zugzwangu. Závěr jsem neviděl, jsa na obědě s Milošem, po návratu jsem konstatoval, že přes odpor a nápaditou obranu podlehl i Pavel Večerka, tudíž je stav 1:3. Honza Lamser na 4. prkně nevyřešil skrumáž na dámském křídle ve svůj prospěch, podařilo se mu sice udržet rovný materiál, ale jen za cenu horší koncovky D+S : D+J. Vladimír Tichý se ovšem spokojil s remízou, zaručující vítězství v zápase – v tu dobu totiž Jarda Šura na 3. desce přehlédl dvojí úder a ztrácel figuru. Škoda, v předchozím průběhu hrál černými Nimcoviče nápaditě a bílého otravoval různou nepříjemnou taktikou.

Za stavu 1,5:4,5 se podařilo v top souboji bílému přece jen odebrat nějakého pěšce za chybějící kvalitu a následně obětí vynutit věčný šach. Přes časovou kontrolu tak hrál jen Honza Nováček na 5., v Paulsenovi nevyřešil problémy zahájení, sice udržel rovný materiál, ale horší pozice se táhla až do koncovky čtyř střelců, kde se mi při odchodu zdálo, že Honza našel poziční remízu. Zda to byl jen klam, nebo jak se přihodila čtvrtá prohra, zjistím až z PGN.

Vyšehrad se tak odlepil ode dna a protože Pankrác nečekaně semlela Holdii, jednobodoví jsme už jen my. Nu což, je to jen hra. Příští kolo máme doma Oázu a snad to vyjde lépe.

Závěrem perlička: na sraz pod Vyšehradem se dostavil i Jindra Kuba a o jeho omylu ho přesvědčila až soupiska. Přejezd do Kaštanu na zápas áčka zvládl naštěstí bleskově a ještě dokázal vyhrát. Áčko ovšem za dva týdny čeká demo extraligy, suverénně vedoucí Mahrla.